Články – 2. stránka – Krása liturgie

Raději ukrutnou smrt podstoupit, než Mši sv. vynechat!

K aktuální situaci ohledně rušení bohoslužeb v některých evropských zemích si dovolujeme tímto příspěvkem připomenout, jak se k takovým krokům mají stavět opravdoví věřící křesťané, kteří o ceně Mše sv. mají alespoň základní povědomí.

O vznešenosti a výbornosti Mše svaté rádi uvažovali horliví křesťané prvých století; a proto Mši svatou tak vroucně si zamilovali, že raději život tratili, nežli aby Mši svatou zameškali! O tom vypravuje znamenitý dějepisec Baronius z roku 303 tuto podivuhodnou událost.¹

Císař zakázal bohoslužby a křesťané neposlechli

V africkém městě Alutě, v němž z rozkazu pohanského císaře Diokleciana všechny křesťanské svatyně byly zbořeny, shromáždili se mnozí křesťané, muži i ženy, přes zákaz císařský v jistém domě, aby tam Mši svaté obcovali. Byli tam však od pohanů vyslíděni, zajati a k císařskému soudci na veřejné náměstí odvedeni. Na tom náměstí byly také mešní kniha a jiné posvátné knihy, jež byli pohané křesťanům odňali, s velikou potupou do ohně vrženy; avšak Bůh seslal náhle velký liják, jenž oheň uhasil, takže knihy od spálení byly uchovány.

Raději tělo rozdrásané, než být bez Mše sv.

Tím se poděsil soudce tolik, že zajaté křesťany, třicet čtyři muže a sedmnáct žen, poslal ve vojenském průvodu do města Karthaga k samému císaři. S plesáním vydali se zajatci na cestu a zpívali neustále chvalozpěvy Bohu. Když byli císaři předvedeni, představil je mu vojenský důstojník slovy: „Tyto zlomyslné křesťany jsme, ó císaři! postihli v městě Alutě, když přes tvůj zákaz své nepravé bohoslužbě obcovali.“ Císař velel, aby jednoho zajatce obnažili, na skřipec natáhli a ostrými háky rozdírali. Zatím zvolal však jeden z křesťanů, jménem Telika, hlasem zvučným: „Proč trýzníš, tyrane, jedině tohoto? My všichni jsme křesťané a všichni jsme s ním zároveň Mši svaté obcovali!“ Na to velel císař, aby i Teliku obnažili, vedle prvého na skřipec natáhli i rozdírali, a pak se tázal: „Kdo jest původcem vašeho shromáždění?“ Ten odpověděl: „Kněz Saturnin, a my všichni vesměs. Ty však, ó zlosyne! jednáš proti vší spravedlnosti, že nás proto trýzníš. Nejsme ani vrahy, ani loupežníky, aniž jsme se čím provinili.“ Na to řekl císař: „Ty jsi měl rozkazu našeho šetřiti, a své nepravé bohoslužby zanechati.“ Telika mu však odpověděl: „Nedbám jiného rozkazu, leč rozkazu Boha mého, za něhož rád zemru.“ Po těch slovech nařídil císař, aby Teliku od skřipce odvázali a bez pokrmu i nápoje do žaláře odvedli.

Statečnost sv. Viktorie

Potom předstoupil pohanský bratr svaté Viktorie a žaloval na radního Dativa, že jeho sestru ke Mši odvedl. Ale světice řekla: „Nikoli z návodu některého člověka, ale zcela dobrovolně vešla jsem do onoho domu, a obcovala tam Mši svaté; neboť jsem křesťanka, a proto i povinna zákona Kristova poslouchati.“ Bratr jí na to: „Jsi beze smyslů, a mluvíš jako bláznivá!“ Ale ona řekla: „Nejsem bláznivá, ale křesťanka!“ Tu řekl císař: „Chceš se svým bratrem opět domů odejíti?“ A ona řekla: „To neučiním, poněvadž tohoto člověka jakožto bratra svého neuznávám. Jsem křesťanka a mám ty za své bratry a sestry, kteří pro Ježíše Krista trpí.“ Na to řekl jí císař: „Ušetři se přece a poslechni rady bratra svého!“ Ona však odpověděla: „Neodejdu od svých bratří a sester; neboť přiznávám se ti, že jsem s nimi na Mši svaté byla a nejvelebnější Svátost přijala.“ Uslyšev to císař, velel, aby lidé jeho všech prostředků užili, aby světici od její víry odvrátili; avšak nestalo se mu po vůli! – Viktorie byla velice sličná a pocházela z nejpřednějšího rodu v celém městě. Když ji rodiče proti její vůli chtěli provdati, seskočila s vysokého okna, dala si od kněze Saturnina vlasy ostříhati a do počtu Bohu zasvěcených panen se přijmouti.

Sv. Saturnin více poslouchal Boha než lidi

Po té obrátil se císař k tomuto knězi Saturninovi a řekl: „Ty jsi přes náš rozkaz všechny tyto shromáždil?“ Saturnin odpověděl: „K rozkazu Páně jsem je shromáždil, a konali jsme pospolu jeho božskou službu.“ Císař se tázal: „Proč jsi tak učinil?“ Kněz odpověděl: „Poněvadž nesmíme Mše svaté opomíjeti.“ Císař se dále tázal: „Jsi ty původcem tohoto shromáždění a ty jsi je všecky k němu přemluvil?“ Kněz odpověděl: „Ano, já jsem původce, a já sám jsem Mši svatou sloužil.“ K odpovědi té kázal jej císař obnažiti a železnými háky tak dlouho rozdírati, až vnitřnosti z něho vytékaly. Načež kázal ho odvésti k ostatním do žaláře.

„Nemůžeme bez Mše svaté býti!“

Potom kázal císař, aby mu byl předveden svatý Emerik; a tomu řekl: „Kdo jsi?“ Emerik odpověděl: „Jsem původce tohoto shromáždění; neboť v mém domě Mše svatá sloužena byla.“ Císař se tázal dále: „Proč jsi tyto lidi přes náš zákaz do domu svého vpustil?“ Týž odpověděl: „Poněvadž bratry mými jsou, nemohl jsem jim zabrániti; neboť nemůžeme bez Mše svaté býti.“ Potom byl i on háky rozedrán a pak do žaláře odveden.

Zatím řekl císař jakožto soudce ostatním: „Doufám, že si vezmete z těchto ubohých příklad a svého života tak lehkomyslně nezmrháte.“ Svatí mučedníci však jednomyslně prohlásili: „Jsme křesťané; a proto budeme zákon Ježíše Krista plniti, i kdybychom museli proto krev svou prolíti.“ Na to řekl soudce jednomu z nich, jenž se nazýval Felix: „Netáži se, jsi-li křesťanem, ale byl-li jsi ve shromáždění a při Mši?“ Svatý Felix odpověděl: „Jak se pošetile tážeš? Což může být křesťan beze Mše svaté a Mše svatá bez přítomnosti křesťanů? Zuřivý ďáble! Pravím ti, že jsme byli ve vší nábožnosti shromážděni, a že jsme se při Mši svaté co nejbedlivěji modlili.“ Uslyšev to ukrutník, takovým vztekem byl jat, že kázal toho muže svatého na zemi povaliti a klacky utlouci.

Takto mučedníky trýzně, ztrávil zuřivý soudce celý den; a když noc nastávala, kázal všecky do velikého žaláře uzavříti a strážcům trestem smrti pohroziti, kdyby jim nějakého pokrmu anebo nápoje podati se opovážili. I přišli sice rodiče, ženy, děti aneb přátelé zajatých k žaláři a nesli jim potajmu pod šaty nějaké občerstvení. Ale strážci, bedlivě je prohledavše, vše jim odebrali; ba zbožné a soucitné ty lidi docela hanebně zbili. Proto přece však zůstali tito věrní přátelé dnem i nocí před žalářem, plačíce i bědujíce tam, zajisté v té naději, že tak ukrutníka k slitování pohnou. Ten však se zatvrdil ve své zlosti tolik, že nechal věrných služebníků a služebnic Ježíše Krista vesměs hladem i žízní chřadnouti, až všichni přebolestnou smrtí z hladu zemřeli.

Věřící křesťané si Mše sv. váží více než všech časných statků

Děj tento, jejž Baronius ze starých soudních spisů do slova vypsal, dokazuje jasně, kterak Mše svatá v nejprvnějších dobách po Kristu Pánu sloužívána byla a kterak jí křesťané s takovou ochotou i nábožností obcovali, že raději bolestnou smrt podstoupili, nežli aby byli Mše svaté zameškali. Odkud to, že pro Mši svatou tolik horlili? Odtud zajisté, že převelikou vznešenost Mše svaté poznávali a ovoce z ní rádi účastnými býti chtěli. Tomu máme se i my učiti a příkladem jich povzbuzeni, k této tak spásonosné a mnohoplodné oběti svatou láskou lnouti.

[1] Annal.ad ann. 303 Nr.35;

Ctih. Martin z Kochemu OFMCap.: Výklad Nejdražší oběti Mše svaté. Převzato včetně poznámek z vydání r. 1933 u Ladislava Kuncíře v Praze. Mezititulky a zvýraznění doplněny redakcí KL.

Objednání kalendáře na rok 2020 – přidány informace o odběrných místech

Odesláním formuláře nacházejícího se níže na této stránce je možné objednat nástěnný katolický kalendář na rok 2020.

Kalendář vydáváme už po osmé a letos po druhé ve dvou variantách (obě jsou pro tradiční mši svatou):

jedna varianta obsahuje liturgický kalendář dle misálu reformovaného Janem XXIII. roku 1962,
druhá varianta obsahuje liturgický kalendář používaný před těmito reformami – tento kalendář se do značné míry shoduje např. s kalendářem v Schallerově misálku

Obě varianty kalendáře obsahují:

Liturgickou událost, která připadá na daný den, zohledněny jsou také místní svátky našich církevních provincií;
třídu svátku a barvu mešních rouch;
vyznačení příp. svátostin, které se ke dni dle římského rituálu tradičně pojí (např. žehnání pokrmů na Velikonoce, žehnání vína na sv. Jana atd.).

Odlišeny jsou neděle, zasvěcené svátky a svátky doporučené. Postní dny jsou vyznačeny dle tradiční předkoncilní praxe v našich zemích. Symbol ryby značí půst od masa, symbol prázdného talířku pak půst újmy.

Odlišeny jsou také dny pracovního klidu v České republice.

U každé strany kalendária je druhá, barevná strana s obrázky, modlitbami, texty apod. (u obou variant stejná).

Cena kalendáře je 90 Kč / 3,50 €.

Slevy

Abychom podpořili ty, kdo chtějí pomocí kalendáře konat apoštolát, někoho jím podarovat apod., nabízíme následující slevy:

při objednání 3 a více ks – cena 65 Kč / 2,50 € za 1 ks
při objednání 10 a více ks – cena 55 Kč / 2,20 € za 1 ks

Poštovné bude připočítáno dle skutečných nákladů (které se snažíme minimalisovat).

Díky našemu spolupracovníkovi na Liptově platíte i při objednání ze Slovenska pouze vnitrostátní poštovné.

Odběrná místa

V Praze lze kalendář odebrat v katedrále sv. Klimenta (Karlova 183/1, Praha 1) a to v sakristii vždy v pondělí po večerní sv. liturgii, která začíná v 17 hodin a dále:

8. prosince 2019 po Mši sv., která začíná v 17 hodin v kostele Nanebevzetí Panny Marie na Karlově
15. prosince 2019 po Mši sv., která začíná v 17 hodin v kapli Nalezení sv. Kříže ve Stodůlkách
22. prosince 2019 po Mši sv., která začíná v 8:15 hodin v Císařské kapli emauzského kláštera

Bez předchozího objednání lze kalendář zakoupit v Knihkupectví u Brány (Komenského 2/20, Velké Meziříčí), Knihkupectví u sv. Prokopa (Nám. Republiky 30, Žďár n. Sázavou) a v prodejně Charis (Husova 7, Jihlava).

V Brně a Olomouci je kalendář možné vyzvednout po domluvě s našimi spolupracovníky (po odeslání objednávky se vám ozvou), učiňte, prosíme, objednávku co nejdříve, abychom věděli, kolik výtisků máme na tato místa dodat. Děkujeme.

Prosíme zájemce o spolupráci z řad duchovních správců, knihkupců a dalších osob, kteří by byli ochotni vytvořit pro zájemce o kalednář „odběrné místo“, aby se nám ozvali na email info@krasaliturgie.cz. Rádi budeme o vašem odběrném místě informovat naše čtenáře na těchto stránkách, případně na Facebooku.

Ukázka:

Načítání…

Oprava chyb v kalendáři KL na rok 2017

Vážení čtenáři,

při závěrečné konverzi souborů s kalendariem na r. 2017 došlo k chybě u několika postních obrázků:

vypadly obrázky rybičky (půst od masa) v pátky 21. a 29. dubna,
obrázek rybičky a talíře s příborem (přísný půst) chybí 20. září (středa suchých dnů) a na místo toho byl omylem natištěn na den následující, tedy 21. září, kdy žádný půst není.

Tímto prosíme za prominutí zmíněných nedostatků, a zároveň děkujeme pozorným čtenářům, kteří si chyb jako první všimli a upozornili na ně. Doufáme, že náš kalendář přesto oceníte a bude Vám užitečnou pomůckou k plodnému prožití r. 2017.

Kalendář na rok 2017

Na stránce Nakladatelství sv. Izidora je možné objednávat nástěnný katolický kalendář na rok 2017.

Kalendář vydáváme již po páté a obsahuje:

– Liturgickou událost, která připadá na daný den dle misálu 1962, zohledněny jsou také místní svátky našich církevních provincií;

– třídu svátku a barvu mešních rouch;

– vyznačení příp. svátostin, které se ke dni dle římského rituálu tradičně pojí (např. žehnání pokrmů na Velikonoce, žehnání vína na sv. Jana atd.).

Odlišeny jsou také dny pracovního klidu v České republice spolu s pojmenováním civilního svátku.

U každé strany kalendária je druhá, barevná strana s obrázky, modlitbami, texty apod. vztahující se k danému měsíci či nějakému svátku, který se v daný měsíc slaví.

Ukázka:

Změna místa tradičních bohoslužeb v Praze

Počínaje 1. červencem 2016 se pravidelné bohoslužby v klasickém římském ritu v Praze budou konat v kostele Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého na Karlově.

V kostele Zvěstování Panny Marie (sv. Gabriela) na Smíchově se již konat nebudou.

Pořad pravidelných bohoslužeb zůstává podobný:

1. pátek od 17h mše sv., výstav a pobožnost k Nejsv. Srdci Páně,
1. sobota od 9h mše sv. votivní k Neposkvrněnému Srdci Panny Marie,
každá neděle od 17h mše sv.,
další dny podle oznámení.

První mše sv. se uskuteční 1. července od 17h na svátek Nejdrahocennější Krve Pána našeho Ježíše Krista.

Dopravní dostupnost:

V ulicích Ke Karlovu a Boženy Němcové se nachází parkoviště (o víkendech neplacené).

Nejbližšími zastávkami MHD jsou autobusové zastávky Apolinářská a Dětská nemocnice Karlov, kde staví autobusová linka č. 291 vyjíždějící ze zastávek Karlovo náměstí a I. P. Pavlova.

Nejbližší tramvajovou zastávkou je zastávka Pod Karlovem (linka č. 11), odkud je to ke kostelu asi 8 min chůze do kopce.

Z nejbližší stanice metra I. P. Pavlova trvá cesta ke kostelu pěšky asi 15 minut.

II. eucharistická modlitba byla vytvořena během jednoho večera v římské restauraci

Centrální částí Mše svaté je mešní kánon, neboť jeho modlitby obklopují zázrak konsekrace, proměnění chleba a vína v Tělo a Krev Ježíše Krista.

Mešní kánon

Centrální částí Mše svaté je mešní kánon, neboť jeho modlitby obklopují zázrak konsekrace, proměnění chleba a vína v Tělo a Krev Ježíše Krista.

Tridentský koncil o kánonu římské mše praví:

„Protože Svaté má být svatě spravováno – a tato Oběť je nejsvětější nade vše, zavedla katolická Církev před mnoha staletími proto, aby byla důstojně a uctivě přinášena a přijímána, posvátný kánon, který je tak prost každého omylu, že v něm není obsaženo nic, co by v míře nejvyšší nevyzařovalo jistou svatost a zbožnost a nepozvedalo mysl těch, kteří ji přinášejí, k Bohu. Sestává totiž jak ze slov samotného Pána, tak i z podání apoštolů a z nařízení svatých papežů.“

Dále je proti protestantům slavnostně definována neomylnost římského kánonu:

„Kdo by řekl, že mešní kánon obsahuje omyly a má být proto odstraněn, budiž vyobcován (= anathema sit).“ (DH 1756)

První doloženou písemnou citaci velké části římského kánonu máme z počátku 4. století, předpokládá se však, že mešní kánon byl v podstatě hotov mnohem dříve – ve druhém, nejpozději ve třetím století.

Poslední změnou římského kánonu na dlouhá léta bylo přidání několika slov „diesque nostros in tua pace disponas“ (a [abys] naše dny ve svém pokoji spravoval) papežem sv. Řehořem Velikým (590–604) do části kánonu po Hanc igitur. Římský lid byl prý touto změnou natolik pobouřen, že dokonce hrozil papeži zabitím za to, že si dovolil zasáhnout do svaté liturgie, která byla považována za kompletní a nedotknutelnou.

Od sv. Řehoře Velikého († 604) až do roku 1962, kdy Jan XXIII. přidal slova „beati Ioseph, eiusdem Virginis Sponsi“, si žádný papež nedovolil změnit mešní kánon. Snahy o přidání zmínky o sv. Josefu do kánonu jsou doloženy od roku 1815, kdy biskupové zaslali žádost Kongragaci posvátných obřadů. Celosvětové petice biskupů na toto téma se v průběhu následujího století opakovaly. Papež sv. Pius X. na takovou žádost (přestože se k ní – nebo podobné – dříve jakožto kardinál sám připojil) reagoval slovy: „Jsem jenom papež. Jakou mocí bych se mohl dotknout Kánonu?“

Ať už si o zásahu Jana XXIII. z roku 1962 myslíme cokoliv, skutečností zůstává, že bylo třeba na přidání pěti slov o sv. Josefu do kánonu počkat celých 147 let.

Zde se tedy ukazuje s jakou opatrností a prozíravostí Církev zachází se svým největším pokladem. Rozhodně není na místě, aby se jedna generace domnívala, že převyšuje všechny předchozí a během, historicky vzato, okamžiku svévolně předělala něco, co Církev používala v nezměněné podobě k obecnému prospěchu více než 1300 let. (1)

Snahy o nahrazení mešního kánonu

Nejradikálnějším zastáncem liturgických změn na II. vatikánském koncilu byl biskup německého původu Wilhelm Josef Duschak, apoštolský vikář na Filipínách. Zatímco někteří progresivní biskupové navrhovali, aby některé části mše svaté byly recitovány v lidovém jazyce, biskup Duschak byl prvním, kdo prosazoval, aby latina byla ze mše svaté odstraněna kompletně a aby kněz stál čelem k lidu po celou mši. (3)

Biskup Duschak poprvé přišel s návrhem na novou eucharistickou modlitbu, která by nahradila mešní kánon (nebo k němu byla přidána jako alternativa), na tiskové konferenci 5. listopadu 1962, nedlouho po zahájení II. vatikánského koncilu.

Během koncilního jednání několik otců vyjádřilo přesvědčení, že Kánon je nedotknutelný. To bylo podpořeno i řadou hlasů „placet iuxta modum“ vyjadřujících tytéž výhrady. Relator reagoval tak, že jsou už reflektovány ve formulaci „probe servata eorum substantia“ ([je třeba] svědomitě zachovat jejich [obřadů] podstatu, SC 50). V praxi se následně ukázalo, že pokoncilní komise tuto posici opustila. Dle Jungmanna (5) bylo úmyslem relatora ponechat pokoncilním reformátorům volné ruce.

Od roku 1963 se začaly objevovat soukromé iniciativy revidující Římský kánon. Některé z nich nebyly publikovány, jiné ano, mezi nimiž za zmínku stojí například pokus známého heretika a v současné době zastánce práva na asistovanou sebevraždu Hanse Künga (6).

V letech 1965–1966, kdy ještě nebylo užití lidového jazyka při recitaci Kánonu povoleno, se v Nizozemsku již šířily texty nových eucharistických modliteb. Proběhlo několik jednání s předsedou pokoncilní komise pro liturgickou reformu Annibale Bugninim, jejichž výsledkem bylo v lednu 1967 udělení povolení k užití tří nových eucharistických modliteb, nahrazujících Římský kánon. Jak vzpomíná Bugnini ve svých pamětech, papež Pavel VI. pak jmenoval zvláštní kuriální komisi, aby zvážila, zda „by bylo vhodné rozšířit dovolení předpokládané pro Nizozemsko i na ostatní země nebo i na celou Církev“. (7)

Mnozí však na žádné povolení nečekali a začali tvořit desítky vlastních „kánonů“. V Nizozemsku roku 1969 vybrali a publikovali biskupové z mnoha textů jedenáct, ve vlámské části Belgie pět a indonéští biskupvé deset již v říjnu 1968. Nizozemské eucharistické modlitby byly přeloženy do němčiny, ve Francii kolovaly stovky nových „kánonů“. Dom Bernard Botte OSB už v roce 1968 vyjádřil své rozhořčení nad tím, že ve francouzské jazykové oblasti zavládla kvůli užívání neautorizovaných eucharistických modliteb naprostá anarchie.

„II. eucharistická modlitba“

bouyer Liturgická svévole jednotlivých kněží a biskupů je jedna věc, oficiální misál druhá. Podívejme se nyní proto konkrétně na jednu ze čtyř „eucharistických modliteb“, které jsou nedílnou součástí misálu Pavla VI. a které nahradily více než tisíciletí beze změny používaný Římský kánon (což platí i o tzv. „I. kánonu“ v NOM, který má značnou variabilitu kvůli závorkám umožňujícím četné vynechávky).

II. eucharistická modlitba je nejkratší a je v praxi užívána velmi často, ba snad nejčastěji (jsou kněží, kteří ji užívají výhradně). O způsobu vzniku tohoto „kánonu“ se dozvídáme z memoárů jeho spoluautora Louise Bouyera vydaných roku 2014 (jinak též byl Bouyer společně s Josephem Ratzingerem a dalšími spoluzakladatelem revue Communio).

Když se kardinál Montini stal papežem a přijal jméno Pavel VI., jmenoval Bouyera členem komise pro liturgickou reformu, které theoreticky předsedal kardinál Lercaro, dle Bouyera člověk „šlechetný, ale neschopný odolávat manipulacím tu hrubého, tu sladkého“ Annibale Bugniniho, sekretáře této komise, „postrádajícího jak kulturu, tak čest“.

Byl to Bouyer, kdo údajně musel opravit „extrémně příšernou“ formulaci návrhu druhé eucharistické modliby, z níž chtěl Bugnini vyřadit dokonce i Sanctus (které, jak víme, je součástí mešního ordinaria, nikoli kánonu, ani to se však pro architekty nového mešního řádu nezdá býti překážkou, pozn. KL).

Dle svých memoárů Bouyer společně s opatem Bottem během jednoho večera, u stolu v trattorii (italská restaurace neformálního charakteru, resp. hospoda, pozn. KL) v Trastevere (Zátibeří, městská část Říma jižně od Vatikánu, pozn. KL) zformuloval definitivní versi II. eucharistické modlitby, s trýznivou starostí, aby práce byla odevzdána do zítřejšího rána (spěch prý provázel celou liturgickou revoluci, aby nemohla být zastavena).

V Bouyerových pamětech se dále můžeme dočíst, že kdykoliv některý ze členů liturgické komise Bugninimu oponoval, Bugnini jej vždy umlčel slovy: „papež to tak chce“; například při destrukci liturgie za zemřelé a odstraňování některých „zastaralých“ veršů z žalmů v posvátném officiu.

Bouyer vzpomíná, že když posléze s Pavlem VI. hovořil o liturgických „reformách“, zjistil, „že papež s nimi nebyl spokojen o nic více než já“, a dokonce byl papežem otázán: „Jak jste se všichni mohli nechat reformou tak uchvátit?“ Bouyer odpověděl: „Protože Bugnini nás neustále ujišťoval, že jste to tak bezvýhradně chtěl.“ Načež Pavel VI. odvětil: „Ale jak je to možné? Mně říkal, že vy jste to všichni jednohlasně schvalovali…“.

Bouyer připomíná, že Pavel VI. vypudil „opovrženíhodného“ Bugniniho (který je vážně podezřelý ze svobodného zednářství, pozn. KL) do Teheránu jako nuncia, ale to už byla škoda napáchána.

Dodejme, že Bugniniho osobní sekretář Piero Marini působil v letech 1987 až 2007 jako hlavní papežský ceremonář a nyní je představeným Papežské komise pro Mezinárodní Eucharistický kongres.

Použité zdroje a literatura:

http://vendeecz.blogspot.cz/2014/10/canon-miss-mesni-kanon.html
http://www.traditio.com/tradlib/popelim.txt
http://rorate-caeli.blogspot.com/2014/02/the-opinion-of-most-radical-council.html
http://www.adoremus.org/9-11-96-FolsomEuch.html
Josef Jungmann, „Um die Reform des römischen Kanons: eine kritische Stellungnahme zu C. Vagagginis Entwürfen„, Liturgisches Jahrbuch 17 (1967) 2.
Hans Küng, „Das Eucharistiegebet: Konzil und Erneuerung der römischen Liturgie„, Wort und Wahrheit 18 (1963) 102-107.
Annibale Bugnini, The Reform of the Liturgy: 1948-1975 (Collegeville: The Liturgical Press, 1990).
http://rorate-caeli.blogspot.com/2014/09/original-sins-eucharistic-prayer-ii.html

Advent ve vyšebrodském klášteře

V době adventní každé ráno ve všední dny (mimo svátky) v 6.45 budeme sloužit tradiční mše sv. ke cti Panny Marie – Roráty v Zimní kapli. Vstup přes varhanní kůr.

8. prosince v 10 hodin bude v klášterním kostele sloužena tradiční Mše svatá ze svátku Neposkvrněného početí Panny Marie.

V neděli 20. prosince v 10 hodin zazpívá Literátské bratrstvo Staročeské roráty a doprovodí latinskými zpěvy Mši svatou v klasickém římském ritu z 4. neděle adventní.

Srdečně vás zveme a vyprošujeme vám požehnaný Advent!

cisterciáci

Katolický kalendář 2016 – možnosti objednání

Tento nástěnný rodinný kalendář je zhotoven ve stejném stylu jako kalendáře, které jsme vydali v předchozích třech letech (zároveň se snažíme každoročně zvyšovat kvalitu). Obsahuje svátky dle římského misálu z r. 1962 se zohledněním místních svátků našich diecézí. Ke každému měsíci je přiřazen tematický poučný či inspirativní text a barevný obrázek. V kalendáři jsou graficky odlišeny postní dny, zasvěcené a doporučené svátky, dny pracovního klidu v České republice, změny času atd.

I letos jsme ve spolupráci s našimi slovenskými přáteli připravili variantu se slovenským kalendariem a texty přeloženými do slovenštiny.

Možnosti objednání

Česká verse

Distribuci českého kalendáře zajišťuje Nakladatelství sv. Izidora. Kalendář, případně další publikace tohoto katolického nakladatelství, si můžete objednat zde. Expedice objednávek začne začátkem prosince.

Kalendář bude dále možno zakoupit od 1. adventní neděle (29. listopadu 2015) v sakristii kostela Zvěstování Panny Marie („sv. Gabriel“) v Praze na Smíchově.

Informace o případných dalších odběrných místech doplníme.

Slovenská verse

Slovenský kalendář si můžete objednat zasláním emailu na adresu kalendar@missa.sk. Do zprávy uveďte vaši adresu a požadovaný počet výtisků.

Na uvedené emailové adrese je možné si domluvit i případné osobní převzetí kalendáře.

Výprodej kalendářů na rok 2015

Je rovněž stále možné objednat si i kalendář na rok 2015, a to za zvýhodněnou cenu 35 Kč (doprovodné texty v tomto kalendáři jsou stále aktuální, či spíše nadčasové).

Informace o cenách

Cena kalendáře je 90 Kč.

Jelikož chceme podpořit co největší rozšíření kalendáře, připravili jsme pro každého, kdo si objedná více kusů (aby je například věnoval svým příbuzným a známým; ideální vánoční dárek), slevy, které platí při objednání do 15. prosince 2015:

1. kalendář: 90 Kč
2. – 4. kalendář: 80 Kč
každý další: 65 Kč

sk2016-obalka

Ukázka

Níže můžete získat představu, jak bude vypadat kalendář pověšený na stěně.

ukazkaCZ

ukazkaSK

Katolický kalendář na rok 2016 vyjde v češtině i ve slovenštině

Někteří čtenáři se ptají, zda i letos vydáme katolický kalendář jako v minulých třech letech. Ano, kalendář právě dokončujeme. Jakmile bude hotov, což bude kolem poloviny listopadu, budeme vás informovat o možnostech jeho objednání.

Stejně jako loni ve spolupráci s našimi slovenskými přáteli připravujeme i variantu se slovenským kalendariem a doprovodnými texty přeloženými do slovenštiny.

2014-11-04_43 — Titulní strana českého kalendáře.

2014-11-04_44 — Titulní strana slovenského kalendáře.

Ke každému měsíci navíc bude stejně jako u předchozího kalendáře přiřazen i poučný či inspirativní text s katolickou tematikou a s obrázky. V kalendáři budou odlišeny postní dny, zasvěcené a doporučené svátky, dny pracovního klidu v České republice, změny času atd.

Pomoc při vydání

Stejně jako loni i letos s vděčností uvítáme podporu sponzorů. Chcete-li vydání kalendáře podpořit svým darem, pošlete přímo na náš účet 256077140/0300 s variabilním symbolem 2016.

Co bude kalendář obsahovat

– Liturgickou událost, která připadá na daný den dle misálu 1962, zohledněny budou také místní svátky našich církevních provincií;

– třídu svátku a barvu mešních rouch;

– vyznačení příp. svátostin, které se ke dni dle římského rituálu tradičně pojí (např. žehnání pokrmů na Velikonoce, žehnání vína na sv. Jana atd.).

Odlišeny budou neděle, zasvěcené svátky a svátky doporučené. Postní dny budou vyznačeny dle tradiční předkoncilní praxe v našich zemích. Symbol ryby bude značit půst od masa, symbol prázdného talířku pak půst újmy.

Odlišeny budou také dny pracovního klidu v České republice spolu s pojmenováním civilního svátku.

U každé strany kalendária bude druhá, barevná strana s obrázky, modlitbami, texty apod. vztahující se k danému měsíci či nějakému svátku, který se v daný měsíc slaví.