Kalendář a klasifikace svátků podle misálu 1962 a hledání v “Schallerovi”

30. 8. 201220:53


Podle jakého kalendáře se řídí v tradičním římském ritu?

Proprium (proměnné texty) mše sv. se v tradičním římském ritu dnes řídí podle posledního vydání misálu pro tradiční římský ritus, tedy vydání z r. 1962. Po II. vatikánském koncilu bylo v rámci tzv. reforem přesunuto, přejmenováno, příp. odstraněno mnoho svátků a vytvořen kalendář nový. Podle tohoto nového kalendáře se slouží mše Novus ordo, proto si často neodpovídají dny, kdy se jednotliví svatí slaví v tradičním římském ritu a kdy v Novus ordo.

Jak je v tradičním římském ritu rozdělen liturgický rok?

Liturgický rok je rozdělen na tato období (uvádíme latinské názvy užité v misálu, případně i zažité české ekvivalenty):

1. tempus Adventus (advent): od 1. nešpor 1. neděle adventní do nóny vigilie narození Páně (24. prosince) včetně;

2. tempus natalicium (doba vánoční): od 1. nešpor Narození Páně (25. prosince) do 13. ledna včetně. Tato doba je rozdělena na dvě:

a) tempus Nativitatis: od 1. nešpor Narození Páně do nóny 5. ledna včetně;

b) tempus Epiphanie: od 1. nešpor Zjevení Páně (6. ledna) do 13. ledna včetně;

3. tempus Septuagesimae (doba devítníková – předpostí): od 1. nešpor neděle devítník do kompletáře úterý III. týdne po devítníku, tzn. úterý před popeleční středou;

4. tempus quadragesimae (doba postní): od matutina popeleční středy do mše velikonoční vigilie. Tato doba je rozdělena na dvě:

a) tempus Quadragesimae: od matutina popeleční středy do nóny soboty před nedělí smrtelnou (5. postní);

b) tempus Passionis (doba pašijová): od 1. nešpor neděle smrtelné do mše velikonoční vigilie;

Týden od neděle Květné do Bílé soboty včetně se nazývá Svatý týden (Hebdomada sancta), poslední tři dny tohoto týdne pak Svaté třídenní (Triduum sacrum);

5. tempus paschale (doba velikonoční): od začátku mše velikonoční vigilie do nóny neděle v oktávu svatodušním. Tato doba je rozdělena na tři:

a) tempus Paschatus: od začátku mše velikonoční vigilie do nóny vigilie Nanebevstoupení Páně;

b) tempus Ascensionis: od 1. nešpor Nanebevstoupení Páně do nóny před Hodem Božím Svatodušním;

c) octavam Pentecostes (oktáv svatodušní): od mše vigilie svatodušní do nóny následující neděle;

Zde připomínáme, že Nanebevstoupení Páně je 40. den po velikonoční neděli, tedy vždy ve čtvrtek. Hod Boží Svatodušní (Letnice) je pak 50. den po velikonoční neděli, tedy vždy v neděli.

6. Tempus «per annum» (během roku): od 14. ledna do nóny soboty před nedělí devítník a pak od 1. nešpor svátku Nejsvětější Trojice (1. neděle po Svatém Duchu) do nóny soboty před první nedělí adventní.

Jaký vliv má datum Velikonoc na liturgický rok?

Datum Velikonoc v konkrétním roce ovlivňuje výrazně neděle doby během roku (per annum).

Situace je následující: Datum velikonoční neděle určí zároveň i datum devítníku (Septuagesimy), který je 9. nedělí před nedělí velikonoční (z těchto 9 neděl jsou 3 v době předpostní, zbylých 6 v době postní). Tím je zároveň i dáno, kolik neděl bude mezi svátkem Zjevení Páně (6. ledna) a právě devítníkem. Tyto neděle jsou v misále označeny jako “neděle po Zjevení Páně”. Maximální počet těchto nedělí (tedy v případě, kdy Velikonoce jsou pozdě) je 6. V neděli 1. po Zjevení Páně je svátek Svaté Rodiny, formulář neděle 4., 5. a 6. se od neděle 3. liší pouze v modlitbách a čteních.

Obdobně neděl po Svatém Duchu může být nejméně 23. (Velikonoce pozdě), nejvíce 28. (Velikonoce brzy). Misál obsahuje formuláře až do “neděle 24. a poslední po Svatém Duchu”. Formulář této neděle se bere vždy v poslední neděli před 1. nedělí adventní. Je-li celkový počet nedělí po Svatém Duchu 23. (nejméně), formulář 23. neděle se vynechává úplně a tedy po 22. následuje rovnou 24. a poslední.

Je-li nedělí po Svatém Duchu více než 24., znamená to, že bylo méně než 6 nedělí po Zjevení Páně. V takovém případě se mezi formuláře 23. a 24. neděle po Svatém Duchu vsunou právě ty neděle, na které se po Zjevení Páně nedostalo. Mluvíme pak o neděli “3. (4., 5., 6.), která přebývá po Zjevení Páně”. V těchto přebývajících nedělích jsou formuláře takové, že mají orace a čtení z neděl po Zjevení Páně, zbytek je jako v neděli 23. po Svatém Duchu.

Jak jsou v misálu 1962 rozděleny svátky do tříd?

Dny jsou rozděleny do 4 tříd: 1. třída, 2. třída, 3. třída, 4. třída. Dále se pak rozlišuje 5 druhů dnů: neděle, všední den (tzv. férie), vigilie (česky též svatvečer), oktáv, svátek.

Všechny neděle a oktávy spadají vždy do 1. nebo 2. třídy, vigilie a svátky do 1., 2. nebo 3. třídy, férie jsou 1., 2., 3. nebo 4. třídy.

Které dny mají přednost v případě konfliktu?

Dojde-li v jeden den ke konfliktu více svátků, řídí se situace podle následujícího pořadí.

Dny v pořadí podle přednosti:

1. třída

1. Hod Boží vánoční, velikonoční a svatodušní (1. třídy s oktávem);

2. Svaté třídenní;

3. Zjevení Páně, Nanebevstoupení Páně, Nejsvětější Trojice, Boží Tělo, Nejsv. Srdce Ježíšova, Ježíše Krista-Krále;

4. Neposkvrněné početí Panny Marie;

5. vigilie Narození Páně (24. prosinec) a Oktáv Narození Páně (1. leden);

6. neděle v adventní a postní době a Bílá neděle;

7. férie 1. třídy nepatřící do svátků výše, tzn. popeleční středa, dále pondělí, úterý a středa Svatého týdne;

8. Památka všech věrných zemřelých – dušičky (přesto ustupuje jakékoliv neděli, byť 2. třídy);

9. vigilie svatodušní;

10. dny v oktávu velikonočním a svatodušním;

11. ostatní svátky 1. třídy universální Církve;

12. svátky 1. třídy vlastní místním kalendářům (např. patrona kostela, výročí posvěcení kostela);

13. svátky 1. třídy přidané k místním kalendářům na základě indultu, nejdříve pohyblivé, poté pevné (u nás např. sv. Jana Nepomuckého);

2. třída

14. svátky Páně 2. třídy, nejdříve pohyblivé, poté pevné;

15. neděle 2. třídy;

16. svátky 2. třídy universální Církve mimo svátků Páně;

17. dny v oktávu vánočním;

18. férie 2. třídy: v adventu od 17. do 23. prosince, suché dny adventní, postní a v září;

19. svátky 2. třídy vlastní místním kalendářům;

20. svátky 2. třídy přidané k místním kalendářům na základě indultu, nejdříve pohyblivé, pak pevné;

21. vigilie 2. třídy;

3. třídy

22. férie v době postní mimo dny zmíněné výše;

23. svátky 3. třídy v místních kalendářích;

24. svátky 3. třídy universální Církve, nejdříve pohyblivé, pak pevné;

25. férie v adventu mimo dny zmíněné výše;

26. vigilie 3. třídy;

4. třídy

27. oficium blah. Panny Marie v sobotu;

28. férie 4. třídy;

Jak je to konkrétně v případě nedělí?

Z výše uvedeného vyplývá, že neděle jsou pouze 1. a 2. třídy. Neděle první třídy jsou neděle v době adventní a postní, dále Hod Boží Velikonoční, Bílá neděle (oktáv velikonoční) a Hod Boží Svatodušní. Všechny ostatní neděle v roce jsou druhé třídy.

Neděle 2. třídy musí ustoupit každému svátku 1. třídy a svátkům Pána Ježíše 2. třídy. Neděle 1. třídy ustupuje pouze svátku 1. třídy, který stojí v seznamu nad ní.

Když vezmeme v úvahu, v jaké dny se jednotlivé svátky slaví, znamená to v praxi, že neděle 1. třídy nepřepustí místo žádnému svátku s výjimkou Neposkvrněného početí Panny Marie. Další neděle v roce již mohou přepustit místo mnoha svátkům.

Přímo na neděle jsou pak dány tyto svátky: Nejsv. Jména Ježíš (v neděli mezi 1. a 6. lednem, je-li, jinak 2. ledna), Svaté Rodiny (v neděli 1. po Zjevení Páně), Nejsvětější Trojice (v neděli 1. po Svatém Duchu), Ježíše Krista-Krále (v poslední říjnovou neděli).

Jak se orientovat v misálku pro lid, např. Schallerově?

Mluvíme-li o mešních textech, bude užitečné, když misál pro jednoduchost rozdělíme na 5 částí.

1) Proprium de tempore (zvláštní mše církevního roku): V této sekci jsou všechny dny, které se nějakým způsobem vážou k liturgickým dobám. Kromě nedělí tak zde nalezneme i dny postní, obřady Svatého třídenní, suché dny atp. Část začíná 1. nedělí adventní a končí 24. a poslední nedělí po Svatém Duchu.

Misál Jana XXIII. z roku 1962

Začátek mešního kánonu - přibližně uprostřed misálu.

2) Ordo missae, praefationes, canon missae (mešní řád, preface, mešní kánon): Tyto texty jsou v misálech vsunuty do předchozí části mezi mši sv. o velikonoční vigilii a mši o Hodu Božím velikonočním.

Důvod, proč jsou tyto texty vsunuty právě sem a nikoliv někam samostatně na začátek či konec misálu je prostý: jsou to texty, které se užívají při každé mši sv. a misál je tak na těchto místech nejčastěji otevřen. Kdyby byly tyto texty příliš na začátku nebo konci, ničila by se zbytečně vazba. Takto je misál po většinu doby otevřen přibližně v půlce, což je vzhledem ke knize nejšetrnější.

Pozdější vydání Schallerova misálku toto tradiční umístění mešního řádu přejímají. V dřívějších vydáních byl mešní řád vytisknut pro snažší orientaci věřících hned na začátku misálku.

3) Proprium sanctorum (zvláštní mše pro svátky svatých): Zde nalezneme formuláře ostatních svátků (ať už Pána Ježíše, andělů, svatých, …), které jsou stanoveny na pevné datum v roce. Liturgický rok začíná adventem, 1. neděle adventní je pak vždy neděle nejblíže svátku sv. Ondřeje (30. listopadu). Proto tato část začínala formulářem pro vigilii svátku sv. Ondřeje (29. listopadu) a tak je tomu i v misálku Schallerově. V misále 1962 však již tato vigilie neexistuje, nicméně tradiční řazení se uchovalo, takže tato sekce začíná stále 29. listopadem, avšak místo vigilie svátkem sv. mučedníka Saturnina. Dále pak pokračuje chronologicky a končí 26. listopadem, svátkem sv. opata Silvestra. Schallerův misálek končí 27. listopadem, neboť v ten den se u nás slaví přenesení ostatků sv. Ludmily.

Jak si všimneme brzy po prolistování této části misálku, ne na každé datum připadá nějaký svátek. Tyto volné dny (nepadne-li na ně ovšem nějaký svátek posuvný) jsou tzv. férie a bere se v nich formulář z předcházející neděle.

4) Commune sanctorum (společné mše pro svátky svatých): Zde nalezneme společné svátky pro jednotlivé okruhy světců (např. panny, mučedníky, biskupy, atd.). Tato sekce má zvlášť číslovány strany, v Schallerově misálku jsou čísla stran opatřena hvězdičkou.

Svátky svatých v proprium sanctorum mají většinou vlastní pouze některé modlitby (někdy ani ty ne), zbytek mešního formuláře je pak právě z těchto textů společných. Pro ušetření místa je se tak v proprium sanctorum na tato místa odkazuje. Nalistujeme-li např. v Schallerově misálku 25. srpen, na který připadá svátek sv. Ludvíka, je zde na začátku drobným písmem poznámka “MŠE sv. Os justi str. 55*, vyjímaje:” a následují texty vlastní tomuto svátku. Názvy mší, např. Os justi; Dilexisti; Salve, sancta Parens apod. jsou vzaty vždy z prvních slov introitu dané mše.

Část commune sanctorum končí formulářem mše v sobotu ke cti Panny Marie.

5) Missae votivae (votivní mše): Jedná se o mše, které se podle přání biskupa, kněze nebo jednotlivce obětuje ve zvláštních záležitostech (ex voto). Najdeme zde např. votivní mši za ženicha a nevěstu, která následuje po oddavkách v kostele, dovolují-li to liturgická pravidla.

Podobně jako ostatní dny, i votivní mše se rozdělují do jednotlivých tříd. Je mimo rámec tohoto článku popsat pravidla pro to, kdy se jaké votivní mše dají vzít.

Po části votivních mší následuje část s názvem orationes diversae (různé modlitby), která obsahuje zvláštní modlitby, které je možno dle liturgických pravidel vkládat jako připomínky do mší. Po těchto modlitbách pak následuje sekce missae defunctorum (mše za zemřelé), která obsahuje popis a formuláře různých mší za zemřelé.

Kolik je oktávů a které?

Již při úpravě kalendáře za pontifikátu papeže Pia XII. byl počet oktávů zredukován pouze na 3: vánoční, velikonoční a svatodušní. Schallerův misálek vycházel vždy ještě před touto změnou, takže obsahuje i oktávy zrušené (např. oktáv Zjevení Páně, Nejsv. Srdce Ježíšova, Božího Těla, Nanebevzetí Panny Marie atd.).

Kde se ještě Schallerův misálek od misálu 1962 výrazně odlišuje?

Rozhodně největší odlišností jsou obřady Svatého týdne, především pak Květné neděle a Bílé soboty. Další větší odlišnost pak nalezneme u žehnání svící na Hromnice (2. února). Latinsko-české texty těchto dní, jak se nacházejí v misálu 1962, můžete nalézt na našich stránkách k vytisknutí. Viz též tento náš článek.