Výhody online kasina

  1. Bezpečné Kasino Cheaty 2023: Měli byste je vždy zkontrolovat těsně před aktivací uvítacího bonusu, abyste byli v bezpečí.
  2. Online Kasino 150 Otočení Zdarma 2023 - Tato hra má spoustu, aby vás bavila po celou dobu vaší relace slotů, ale varovné slovo, měli by hrát pouze ti, kteří mají slušné bankovní role a trpělivost.
  3. Výherní Automaty Zdarma Online: Crazy Fox má skvělý, přátelský a vysoce kvalifikovaný tým podpory, který je připraven vám odpovědět na jakoukoli otázku, kdykoli je budete potřebovat.

Online kasino bez otočení zdarma 2023

Hrat Automaty Zdarma Diamanty
Vítězné dlaždice jsou zničeny, zatímco ty, které zůstávají, padají a vyplňují výsledné díry.
Hry Na Mobil Automaty 2023
To je vlastně všechno-žádné rozptyly, žádná otočení zdarma, jen velmi inovativní titul se schopností udělat revoluci v odvětví výherních automatů.
Měli byste začít hru a užívat si dění.

Kasinové hry zdarma online bez registrace 2023

Kasino Slot 2023
Poker je skvělým příkladem hry, která kombinuje náhodnou šanci s dovedností.
Jak Hrat Vyherni Automaty 2023
Děla budou střílet maximálně pět cen z obrazovky, a poté vám Kraken nabídne nabídku.
Vítězný Automaty Bez Vkladu S Bonusem

?>

Narození sv. Jana Křtitele (24. června)

Komentář ThDr. Františka Cinka k svátku a mešním textům slavnosti Narození sv. Jana Křtitele, která, jakožto svátek I. třídy, má přednost i před obyčejnou nedělí.

Narození sv. Jana Křtitele (Pontormo - 1526)

Svatý Jan Křtitel jest omilostněným velikánem na rozhraní Starého a Nového zákona. Je velikým (podle předpovědi andělské) jak svým posláním, tak dokonalostí, se kterou úkolu svému dostál. V dějinách spásy zaujímá ojediněle významné místo. Jeho životopis jest zaznamenám v evangeliích inspirovanými svatopisci. Zřídka líčí Písmo svaté život i dílo některého světce tak obšírně a tak slavně, jako Předchůdce Páně. Evangelický životopis svatého Jana Křtitele líčí jeho početí a narození (Luk. kap. 1), jeho vystoupení a působení (Luk. kap. 3; Mat. kap. 3; Jan 1; 3, 22-36), jeho uvěznění a mučednickou smrt (Mar. 6, 14-29). Sám božský Spasitel je takřka autorem kanonisační buly tohoto světce, neboť slavně a veřejně jej vyhlašuje za nejvýznamnějšího proroka, za největšího mezi zrozenci žen, za nového Eliáše, za „svíci hořící a svítící“. (Luk. kap. 7; Jan kap. 5)

Právem oslavuje Církev tohoto velikána zvláštním způsobem. Všechny ostatní svaté a světice ve dny blahoslavené jejich smrti (den smrti byl jim narozeninami nebeskými). „U jiných světců a vyvolenců Božích“ – dí svatý Augustin – „slaví se v Církvi onen den, ve kterýž narodili se pro věčnost, dokonavše život vezdejší a zvítězivše nad světem.“ Jen u Panny Marie, bez poskvrny hříchu počaté, oslavujeme i počátek jejího pozemského života a stejně slavíme den narození. Předchůdce Páně, ježto tento světec „byl naplněn Duchem svatým ještě v životě matky své“ (Mat. 1, 15), svatý Jan, vstupuje do života v jasu milosti a darů Ducha svatého.

Vstup:

Is. 49, 1 a 2. Již v lůně matky mé mne volal Pán mým jménem, učinil má ústa jako ostrý meč, ve stínu ruky své mne opatroval a učinil mne jako vybraný šíp.

(Ž. 91, 2) Dobré jest chváliti Hospodina: opěvovati jeho jméno, Nejvyšší.

Slovy Isaiášovými velebí Předchůdce Páně své vyvolení, povolání a omilostnění. Už v mateřském lůně byl obdarován a uzpůsobem Duchem svatým k svému úkolu. Dáti jméno – dí svatý Jan Zlatoústý – jest právem autority. Bůh dal jen několika málo zvláštním vyvolencům jméno a se jménem vše, co patřilo k jejich povolání a úkolu. Ústa svatého Jana proměnil v ostrý meč a vybraný (= hlazený) šíp. Slovo Boží, jež řinulo se z úst jeho, bylo účinné a říznější nad každý meč dvojbřitký (Žid. 4, 12).

Kolekta:

Bože, jenž jsi nám tento den učinil narozením svatého Jana ctihodným, dej lidu svému milost duchovních radostí a duše všech věrných veď po cestě věčné spásy.

Dnešní den je navždy posvěcen svatými narozeninami tlumočníka radostné zvěsti příchodu Páně. Církev vzpomíná předpovědi andělovy, že z narození jeho „budou se radovati mnozí“ (Luk. 1, 14), a vyprošuje dítkám svým „milost duchovních radostí“ i přispění na cestě věčné spásy, kterou nám slovem i příkladem ukázal.

V epištole mluví k nám opět svatý Jan slovy Isaiášovými. Úryvek ve vstupní antifoně rozveden dalším tekstem, jímž hlásí se ústy Předchůdce blahá zvěst vykoupení Israelitů i pohanů (veškerého světa).

Čtení z Isaiáše proroka 40, 1-7.

Poslyšte, ostrované, a dejte pozor, národové dalecí! Hospodin mne od lůna matčina povolal, vzpomněl, by jméno mi dal již v životě mateřském. Učinil ústa má takořka ostrým mečem, ve stínu ruky své mne opatroval; učinil mne bezmála vybraným šípem, a v svém toulu uschoval mne. Řekl mi pak: Služebník můj jsi ty, Israel, neboť na tobě se proslavím. Avšak nyní praví Hospodin, jenž si mne učinil sluhou již v matčině lůně: Ejhle, činím tebe světlem národů, abys byl spásou mou až do končin světa. Králové budou patřit i vstanou knížata a budou se sklánět pro Pána, pro světce Israelova, který tě vyvolil.

Liturgie vztahuje tekst na svatého Jana, který vynikl nade všecky proroky starozákonní. Co oni v daleké budoucnosti zřeli a namnoze jen v obrazích předpovídali, viděl on tělesnýma očima. Proroci mluvili o Mesiáši příštím, on však zvěstoval, že Mesiáš (Spasitel veškerého lidstva) již přišel a ukázal naň rukou svou. Vydal nejslavnější svědectví o Světle (Slunci již vyšlém) a proslavil se jako veskrz omilostněný zvěstovatel vykoupení, splniv své poslání v majestátu obdivuhodné svatosti, horlivosti, nezištnosti a pokory.

Zpěv stupňový a alelujový rozjímá omilostnění Předchůdce Páně.

Jer. 1, 5 a 9. Dříve, než jsem tě utvořil v lůně, znal jsem tě, dříve, než jsi vyšel z života, posvětil jsem tě. Vztáhl Hospodin ruku svou, dotekl se mých úst a řekl ke mně. Aleluja, aleluja. (Luk. 1) Ty pak, dítko, prorokem Nejvyššího slouti budeš, předejdeš před Pánem připravovati cesty jeho. Aleluja.

Texst stupňového zpěvu vztahuje se v slovném smyslu na Jeremiáše, o němž se někteří Otcové rovněž domnívají, že byl stejně jako Jan Křtitel posvěcen v lůně matky (Origenes, Athanasius, Ambrož, Bernard). O Předchůdci Páně platí tekst v plnosti smyslu (posvětiti = ospravedlniti). Tekst napovídá, že Bůh takřka svátostně (úkonem účinně náznačným) posvětil svého velikého tlumočníka. Předchůdce Páně narodil se tedy svatým v bohatství omilostnění Božího.

Alelujový zpěv (ladně spojený s graduálem) jest úryvkem z chvalozpěvu Zachariášova. Tvoří myšlenkový úvod k evangelní perikopě.

Evangelium je pokračováním včerejší perikopy. Líčí narození, obřezání a pojmenování Předchůdce Páně, jakož i znamení, jež provázela blahý příchod vyslance vykoupení.

Slova sv. evangelia podle Lukáše 1, 57- 68.

Alžbětě naplnil se čas, aby porodila; i porodila syna. A sousedé i příbuzní její uslyšeli, že Hospodin prokázal jí veliké milosrdenství; i radovali se s ní. A stalo se, v den osmý přišli obřezat dítko a chtěli je nazvati podle jména otce jeho Zachariáš. Ale matka jeho promluvivši pravila: Nikoliv, ale slouti bude Jan. I řekli k ní: Vždyť není nikoho ve tvém příbuzenstvu, jenž by se tím jménem nazýval. I pokynuli otci jeho, jak by chtěl, aby se jmenovalo. A on požádav tabulky, napsal na ni: Jan jest jméno jeho. I podivili se všickni. A hned se otevřela ústa i jazyk jeho, a mluvil velebě Boha. I připadla hrůza na všecky sousedy jeho a po všech horách judských rozhlašovaly se všecky ty věci, a všickni, kteří to slyšeli, vštípili si to do srdce svého řkouce: Čím asi bude toto dítě? Neboť ruka Páně byla s ním. Zachariáš pak, otec jeho, byl naplněn Duchem Svatým a prorokoval, řka: Požehnán buď Hospodin, Bůh israelský, že navštívil a vykoupení zjednal lidu svému.

Tato perikopa hlavně svým závěrem je radostným předslovem (prefací) díla vykupitelského. Podtrhuje, že svatý Jan byl jitřenkou dne spásy.

Zpěv k obětování velebí proroka pouště.

Ž. 91, 13. Spravedlivý pokvete jako palma, poroste jako cedr na Libanu.

V samotě pouště připravoval se Předchůdce na svůj úkol. Zůstal jako přikován Duchem svatým k poušti, jejímž hlasem se nazýval. Nevkročil do Jerusalema, setrval v poušti. Bylť hlasem volajícího na poušti. Poušť dodávala hlasu kajícníka, odpoutaného od porušeného světa, mohutné ozvučnosti a podmanivé síly.

Tichá modlitba navazuje na starobylý obyčej přinášeti obětní dary na oltář.

Dary hromadíme na oltáře tvé, Pane, oslavujíce s důstojnou ctí narozeniny toho, jenž i věštil, že Spasitel světa přijde, i ukázal, že je přítomen, Pán náš Ježíš Kristus, Syn tvůj, jenž s tebou žije a kraluje…

V poslání svém dosud svatý Jan pokračuje. Liturgie oživuje ustavičně hlas jeho nejen v adventě, ale v každé mši svaté. Ustavičně provází Předchůdce svého Pána. Právě před svatým přijímáním, kdy kněz ukazuje svatou hostii, zaznívá svědectví jeho: Ejhle, Beránek Boží, který snímá hříchy světa. (Jan 1, 29.)

To připomíná dnes hlavně zpěv k přijímání:

Luk. 1, 76. Ty pak, dítko, Prorokem Nejvyššího slouti budeš, předejdeš před Pánem připravovati cesty jeho.

Modlitba po přijímání opět navazuje na slova anděla k Zachariáši: „I budeš míti radost a plesání, a mnozí budou se radovati z jeho narození…“ (Luk. 1, 14.)

Nechť Církev tvá, Bože, čerpá radost z narození svatého Jana Křtitele, skrze nějž poznala svého znovuzrození původce, Pána našeho Ježíše Krista, Syna tvého…


Převzato z díla ThDr. Františka Cinka: Mše svatá v bohoslužebném řádu církevního roku. Vydáno s církevním schválením v Lidovém knihkupectví v Olomouci L. P. 1931.