»Výklad mše sv. od ctih. Martina z Kochemu«

Co znamenají slova oběť a sacrificium? (kap. 1, 1)

Mše svatá nazývá se latinsky sacrificium. Tohoto slova nelze do češtiny úplně přeložit. Neboť překládáme-li je slovem oběť, překlad není zcela výstižný, poněvadž slovo oběť vyjadřuje mnohem méně než latinské sacrificium. Položí-li někdo peníz na oltář, už se tomu daru říká oběť. Jenže ta oběť není ještě tolik, co sacrificium. Sacrificium znamená zvláště slavné a významné odevzdání nějakého daru Bohu.

Jaký původ má sacrificium? (kap. 1, 2)

Kde je první počátek oběti Nového Zákona? Bůh, poznávající, že by bylo kvůli opovážlivosti a pýše prvních rodičů při počátku světa celé jejich potomstvo uvrženo do věčného zahynutí, dal se ve svém neskonalém milosrdenství pohnout, aby opět odčinil tak hroznou bídu, pocházející ze hříchu. Ta náprava se měla stát takovým způsobem. Bylo třeba takové oběti, jež by měla neskonalou cenu a mohla vyhovět Boží spravedlnosti, aby svrchovaný Bůh, uražený od tvorů, byl opět důstojně usmířen. Jedině tak mohla být prospěšná ke cti nejen upadlému člověčenstvu, ale i samému Bohu.

O oběti Ježíše Krista (kap. 1, 3)

Předchozí díl: Jaký původ má sacrificium? (2) Když se naplnily časy a Pán Ježíš přišel na tento svět, řekl nebeskému Otci: „Obětí a darů nechtěl jsi; ale Tělo způsobil jsi mi. Oběti zápalné a žertvy za hřích nelíbily se Tobě. Tehdy řekl jsem: Aj jdu... abych vykonal, Bože, vůli Tvou!“1 Ve slovech těchto zahrnuto jest […]

Kterak byla oběť Nového Zákona předpověděna i ustanovena (kap. 1, 4)

Ctih. Martin z Kochemu předsvědčivě vykládá, jak se starozákonní proroctví Malachiášovo mohlo naplit a naplilo jedině v oběti mše svaté a jak Kristus Pán při poslední večeři vpravdě obětoval a mši svatou jako oběť ustanovil.

O stáří křesťanských obětí a jejich názvech (kap. 1, 5)

V dalším pokračování brilantního výkladu ctih. Martina z Kochemu o mši svaté autor v krátkosti mluví o jménech, jaká jsou a byla užívána pro oběť Nového Zákona, přitom zvláště proti nekatolickým námitkám obhajuje jméno "mše". Zajímavá je i zmínka o původu římského kánonu s odkazem na výrok koncilu tridentského.

Kterak bludaři proti Mši svaté brojí (kap. 1, 6)

Z prudkých útoků, kterým nejsvětější oběť Mše svaté v rozličných dobách vystavena byla, lze souditi, jak svatou a jak ďáblu odpornou býti musí! Nebo kdyby Mše svatá zlému duchu tak nadmíru neškodila, nebyl by jí zajisté tolik odpůrců mezi bludaři vzbudil.

O způsobu, jakým chrámy svěceny bývají (kap. 2, 1a)

Ačkoliv oběť Mše svaté je tak vznešená, že ani kterýkoliv anděl z nejvyššího kůru nebeských duchů toho docela pochopiti nemůže, chci přece aspoň něco o vznešenosti její pověděti. Svatý František Saleský praví o vznešenosti Mše svaté ve svém spisu „Filothea“, čili v „Navedení k zbožnému životu“ takto:...

Katolický chrám domem Božím (kap. 2, 1b)

Chrámům našim říká se také „dům Boží“, a vším právem, nebo každý chrám katolický vpravdě domem Božím jest, když v něm Bůh osobně přebývá a po všechny časy v něm nalezen býti může. Kůrové andělů jeho obsluhují ho zde, klaní se mu, velebí ho, uctívají ho a přednášejí mu naše modlitby. ...

O svěcení na kněžství (kap. 2, 2)

Vznešenost Mše svaté seznáme za druhé z přesvatých žehnání, jimiž kněží a duchovní sluhové do svatyně Páně uváděni bývají. ...

O oltáři, kněžských rouchách a obětním náčiní (kap. 2, 3)

Vznešenost oběti Mše svaté poznati se může dále z přemnohých věcí, jichž jest k ní potřebí. Mimo řádně posvěceného kněze, jenž osobu Ježíše Krista při ní zastupuje, zvláště těchto věcí třeba: Předně posvěceného oltáře. ...