Hodnota mše svaté

26. 11. 201013:01


Největší dar věnovaný vykoupenému lidstvu

Svět nemá pokladu drahocennějšího nad mši svatou. Oběť mešní je nejúdivnějším darem nebes, je vrcholem a korunou všeho, co Boží láska a Boží všemohoucnost po dokonání díla vykupitelského člověčenstvu zůstavila…

Mše svatá je střediskem a srdcem veškeré bohoslužby. Veškeré útvary křesťanské bohopocty sbíhají se ve mši svaté jako ve svém zdroji a ohnisku. Kde mše svatá vytržena z kultu křesťanského, vyrván ústřední svorník…

Mše svatá je nejsvětějším pojítkem, vížícím nebe se zemí… Pojítkem živým, které udržuje neustálý převod nebeských, nadpřirozených sil milosti v lidstvo vykoupené.

Aspekty oběti mše svaté

Mše svatá je vrcholným aktem bohopocty. Větší hold pocty nelze v lidstvu vykoupeném vzdáti Bohu nad adorační poctu, jíž se mu dostává obětí mše svaté. Není žhavějšího aktu díkůčinění, pronikavějšího aktu smíru nad oběť mešní. Žádná modlitba lidská, byť sebe horoucnější a úpěnlivější, nedosahuje ani zdaleka účinnosti mše svaté. Žádná prosba vyslaná k nebesům, byť vytryskla ze srdce sebe světějšího, nemá takové pronikavosti jako prosba, jež se nese od našich oltářů v přesvaté chvíli proměňování… Žádná krev mučednická na zemi prolitá nevolá k nebi tak, jako krev Ježíše Krista na obětišti oltáře obětovaná…

Příčina nesmírné hodnoty mše svaté

Hodnota mše svaté je proto tak veliká, poněvadž oběť mešní je podstatně totožná s vykupitelskou obětí Kristovou na kříži. Vykupitel lidstva zůstavil Církvi mší svatou viditelnou oběť, jíž se krvavá vykupitelská oběť na kříži neustále názorně zpřítomňuje, podstatně obnovuje a v spasitelných svých účincích lidstvu přivlastňuje. Oběť mešní jest obětí vztažnou a závislou na oběti kříže, ale přece obětí pravou a skutečnou samou o sobě. S obětí na kříži jest co do podstaty totožnou, lišíc se od ní pouze případečně. Týž hlavní obětník zde, týž obětní dar. Pouze způsob obětování je rozdílný. Na kříži obětoval se Vykupitel krvavě, zde nekrvavě. Na kříži obětoval se sám, zde obětuje se za přísluhy náměstných kněží, kteří jej obětují spolu s ním jménem Církve. Vlastním hlavním obětníkem jest a zůstává Kristus. On skýtá Církvi i knězi vlastní obětní dar jakož i moc obětovati a sám se za náměstné přísluhy v rukou kněžských v oběť podává.

Mše svatá – nejdůstojnější oběť bohopoctná

Mše svatá je vrcholnou obětí bohopoctnou v lidstvu vykoupeném. Jest obětí chvály, jíž oslavováno jest nejdokonaleji jméno Páně od východu slunce až k západu po celém okrsku zemském (Mal. 1, 10. 11). Jest nejhlubším adoračním úkonem bohoslužebným, jsouc tajemnou obnovou obětního bohopoctného holdu vtěleného Syna Božího v jedinečné adoraci svrchovaného majestátu Božího. Tento hold klanění Kristus neustále ve mši svaté opakuje – jménem vykoupeného lidstva. Oběť Kristovu nelzeť odděliti od oběti Církve. Církev spjata jest s božským Obětníkem jako tělo s hlavou. Mše svatá jest jediným úkonem na zemi, který se dokonale líbí Bohu nejsvětějšímu, jest jedinou oslavou, Boha dokonale důstojnou. Kristus na oltáři v oběti mše svaté velebí majestát Boží chválou nejdokonalejší, jíž lze vůbec Boha poctíti.

Mše svatá – vrcholná oběť díků

Mše svatá jest vrcholným holdem děkovným. Za nesčetná dobrodiní přirozená i nadpřirozená vzdal Syn Boži, vzav na sebe lidskou přirozenost, jménem naším Bohu nejvyšší hold díků. A tento hold jako hlava své Církve ustavičně obnovuje ve mši svaté.

Mše svatá – nesrovnatelná oběť smírná

Mešní oběť jest i obětí smíru, neboť jest obnovou oběti vykupitelské, z níž všecek smír s Bohem plyne. Spasitel na kříži dokonal předmětně dílo vykoupení navždy. Zjednal nám odpuštění hříchů, jakož i všechny milosti a prostředky k spáse. Ovoce oběti kříže nemůže býti doplněno ani rozmnoženo. Než mše svatá nám spasonosné účinky oběti kříže přivlastňuje, směřujíc jako ustavičná smírná oběť k tomu, aby nám Bůh denní naše hříchy a zasloužené tresty odpouštěl.

Mše svatá – nejúčinnější oběť prosebná

V smírném charakteru mše svaté jest zahrnut i její prosebný ráz. Oběť mešní je právě tak obětí prosebnou jako oběť na kříži. Je to nejžhavější prosba, vyjádřená skutkem. Nakloňuje Boha, aby nám potřebná dobra nadpřirozená i přirozená hojně uděloval. Jako oběť prosebná má účinnost nesmírnou, pro svoji nesmírnou hodnotu. Není milosti, jíž by touto obětí nebylo lze vyprositi.

Mše svatá – zřídlo milostí a zásluh

Kristus chtěl, aby oběť vykupitelská byla do skonání světa uprostřed vykoupeného lidstva neustále obnovována, aby div jeho lásky byl ustavičně názorně zpřítomňován a ovoce vykoupení lidstvu přivlastňováno. Co bylo na obětišti kříže pro vykoupení světa vykonáno, mší svatou neustále se v lidstvo vykoupené převádí… Obětí na kříži získáno a otevřeno nevysychající zřídlo milostí a zásluh, obětí mše svaté poklady tohoto zdroje se do celého světa rozvádějí. Mše svatá ovoce vykoupení nedoplňuje, nerozmnožuje, ale také nezastiňuje, neztenčuje, nýbrž vnitřní bohatství vykupitelské oběti odhaluje, její moc a sílu zjevuje a člověčenstvu vykoupenému přivlastňuje. Mší svatou budí a udržuje se nejdokonaleji a nejpronikavěji v lidstvu památka na vykupitelskou smrt Kristovu. Kdykoliv se oběť mše svaté koná, oběť kříže se skutečně a vpravdě zpřítomňuje a nekrvavě obnovuje.

Ve chvíli proměňování stává se oltář kalvarským obětištěm a kříž Kristův znova tajemně se tyčí uprostřed lidstva… Obcujíce zbožně mši svaté, v okamžiku proměňování objímáme takřka kříž Vykupitelův… V rukou kněžských, pozdvižených k nebesům, vskutku a vpravdě Beránek Boží, snímající hříchy světa, jako obětní žertva v oddělených způsobách svátostných, v nekrvavých náznacích své smrti… Úžasná adorace kalvarská, oběť díků, smíru a nebem pronikajících proseb znova tajemně se obnovuje a bohaté proudy jejího požehnání rozlévají se v srdce vykoupená…

Převzato z díla ThDr. Františka Cinka: Mše svatá v bohoslužebném řádu církevního roku. Vydáno s církevním schválením v Lidovém knihkupectví v Olomouci L. P. 1931. Nadpis a mezititulky redakce KL.

Klíčová slova:  ,