?>

Kalendář na rok 2014 a Výklad Mše svaté jdou do tisku

Dovolujeme si čtenáře informovat o dvou publikacích, které v nejbližších týdnech vydáme a jsou ideálním vánočním dárkem. Jakmile budou připraveny k rozesílání, budeme vás informovat o možnosti jejich objednání.

Dovolujeme si čtenáře informovat o dvou publikacích, které v nejbližších týdnech vydáme a jsou ideálním vánočním dárkem.  Jakmile budou připraveny k rozesílání, budeme vás informovat o možnosti jejich objednání.

Kalendář

Jelikož se náš kalendář na rok 2013 setkal s velice příznivým ohlasem, připravila Krása liturgie i letos vydání nástěnného rodinného kalendáře na příští rok. Bude obsahovat svátky dle římského misálu z r. 1962 obohaceného i o naše místní.

Titulní strana kalendáře

Ke každému měsíci navíc bude stejně jako u předchozího kalendáře přiřazen i poučný či inspirativní text s katolickou tematikou a s obrázky. V kalendáři budou odlišeny postní dny, zasvěcené a doporučené svátky, dny pracovního klidu v České republice, změny času atd.

Letošní vydání je specifické zaměřením na Syllabus obsahující hlavní bludy moderní doby, od jehož vydání bl. Piem IX. v roce 2014 uplyne 150 let. Obsahuje mimo jiné fotografie z vyšebrodského kláštera, kde se slouží výhradně tradiční liturgie.

Pomoc při vydání

Stejně jako loni i letos s vděčností uvítáme podporu sponzorů. Chcete-li vydání kalendáře podpořit svým darem, napište nám prosím na e-mail, nebo dar pošlete přímo na náš účet 256077140/0300 s variabilním symbolem 2014.

Co bude kalendář obsahovat

–  Liturgickou událost, která připadá na daný den dle misálu 1962, zohledněny budou také místní svátky našich církevních provincií;

– třídu svátku a barvu mešních rouch;

– vyznačení příp. svátostin, které se ke dni dle římského rituálu tradičně pojí (např. žehnání pokrmů na Velikonoce, žehnání vína na sv. Jana atd.).

Odlišeny budou neděle, zasvěcené svátky a svátky doporučené. Postní dny budou vyznačeny dle tradiční předkoncilní praxe v našich zemích. Symbol ryby bude značit půst od masa, symbol prázdného talířku pak půst újmy.

Odlišeny budou také dny pracovního klidu v České republice spolu s pojmenováním civilního svátku.

U každé strany kalendária bude druhá, barevná strana s obrázky, modlitbami, texty apod. vztahující se k danému měsíci či nějakému svátku, který se v daný měsíc slaví.

Ukázka

Níže vidíte podobu kalendáře na březen 2014 (horší rozlišení je dáno pouze tímto obrázkem).

Takto bude vypadat kalendář pověšený na stěně

Výklad nejdražší oběti Mše svaté od ctih. Martina z Kochemu

Do tisku jde rovněž Výklad Mše sv. od ctih. Martina z Kochemu. Publikace je přepisem vydání z roku 1931 pořízeným s pomocí čtenářů těchto stránek a bude možno ji objednat společně s kalendářem za zvýhodněnou cenu. Text knihy bude rovněž ke stažení na našich stránkách.

Kniha má přes 350 černobílých stran a barevnou obálku.

Chcete-li vydání Výkladu Mše sv. podpořit svým darem, napište nám prosím na e-mail, nebo dar pošlete přímo na náš účet 256077140/0300 s variabilním symbolem 1712.

Titulní strana připravované knihy

 

Ukončení pravidelných nedělních bohoslužeb v Litoměřicích

V neděli 28. dubna 2013 se bude v Litoměřicích v kostele sv. Jakuba od 11:00 konat poslední mše svatá a rozloučení s R. P. Radimem Valíkem, který k 1. květnu 2013 odchází z Litoměřické diecéze. Tím se také ruší mše svaté od 11:00.

R. P. Radim Valík - pouť na Svatou Horu, 2010.

V neděli 28. dubna 2013 se bude v Litoměřicích v kostele sv. Jakuba od 11:00 konat poslední mše svatá a rozloučení s R. P. Radimem Valíkem, který k 1. květnu 2013 odchází z Litoměřické diecéze. Tím se také ruší tradiční mše svaté od 11:00.

Od neděle 5. května 2013 bude v Litoměřicích u sv. Jakuba tradiční mše svatá sloužena pouze nepravidelně dle ohlášení.

Odchodem R. P. Radima Valíka taktéž končí pravidelné tradiční mše sv. v Počaplech u Terezína, kde dosud působil jako farář.

Modlitba za nového papeže

Ve středu 13. 3. 2013 v 19.07 oznámil bílý kouř z komína Sixtinské kaple, že byl zvolen nový papež Církve svaté.

Mnozí, aniž by věděli, kdo jím je, propukli v okamžitý jásot a nadšení.

Jiní s napětím vyčkávali, zdali ten, kdo se měl za několik desítek minut objevit v lodžii baziliky sv. Petra, povede Církev vstříc modernímu světu a ideálům francouzské revoluce, nebo naopak k apoštolské tradici a uchování pokladu víry zjeveného samotným Bohem.
Zdali se bude chtít zalíbit světu a lidem, nebo naopak Bohu, protože, jak víme, dvěma pánům nelze sloužit.
Zdali bude „vstřícný“ k falešným náboženstvím, nebo naopak bude hlásat nepopulární pravdu, že spásy lze dojít jedině skrze Ježíše Krista a Jím založenou Jednu Svatou Apoštolskou Katolickou Církev.
Zdali v katolické bohoslužbě bude prosazovat profanaci, lidovost a důraz na společenství, nebo naopak sakralitu, zbožnost a důraz na Boha.
Zdali kardinálové vybrali papeže z Boží vůle nebo naopak z Božího dopuštění.

Už první slova nového papeže Františka naznačila, jestli vnese do světa více Boha, nebo do Církve více světa. Namísto katolického pozdravu, k jehož používání nabádá každý dobrý katechismus, pronesl shromážděným věřícím slova buona sera, tedy dobrý večer. Když se s věřícími chtěl pomodlit, nerozhodl se pro jazyk Církve – posvátnou a vznešenou latinu, mateřský jazyk všech katolíků po celém světě, nýbrž pro světskou italštinu. Nemluvil o sobě jako o papeži, ale zásadně jako o biskupovi – znamená to, že bude prosazovat kolegialitu, tj. umenšení a relativisaci papežského primátu?

To jsou první dojmy pozorovatele z České republiky. Co však píší o novém papeži lidé z jeho diecéze? Citujme jistého Antonia:

„Žiji v Buenos Aires. Bergoglio tuto arcidiecézi zničil, pronásledoval jednoho každého pravověrného kněze. Pohrdá sakralitou (posvátností), a de facto zakázal uvedení Summorum Pontificum v praxi. Je to naprostý nepřítel Tradice. … Jeho zvolení je nejspíš velkým Božím trestem pro nás všechny.” (http://cathcon.blogspot.cz/)

Argentinský žurnalista Marcelo Gonzáles uvedl:

„Jorge Mario Bergoglio je … zapřísáhlým odpůrcem tradiční mše svaté… Pronásledoval každého kněze, který projevil snahu nosit kleriku, kázal s rozhodností, nebo se prostě jen zajímal o Summorum Pontificum (motu proprio Benedikta XVI., pozn. red.). … Nevynechal žádnou příležitost propůjčit svou katedrálu protestantům, muslimům, židům a dokonce fanatickým skupinám ve jménu zbytečného mezináboženského dialogu…“ (http://rorate-caeli.blogspot.com/2013/03/the-horror-buenos-aires-journalist.html)

Vypadá to tedy, že nás čekají nelehké časy. Po Benediktu XVI., který svým způsobem pomohl mnohým lidem poznat poklad katolické tradice, přichází papež, o němž pár dní po resignaci Benedikta XVI. nejmenovaný kardinál citovaný vatikanistou Andreou Tornellim řekl:

„Čtyři roky pro Bergoglia by měly stačit, aby leccos změnil.“ (http://rorate-caeli.blogspot.com/2013/03/so-were-vaticanists-right.html)

Připravme se tedy pro jistotu opět na nespravedlivé pronásledování katolické tradiční mše svaté a s důvěrou se modleme za nového papeže modlitbu z jejího misálu:

Bože, všech věřících pastýři a vůdce, shlédni milostivě na služebníka svého Františka, jehož jsi nejvyšším pastýřem Církve své ustanovil; dej mu, prosíme, by těm, jež řídí, prospíval slovem a příkladem, aby spolu se stádcem sobě svěřeným života věčného dospěl. Skrze Pána našeho Ježíše Krista…

Pamatujme, že Bůh má moc obrátit kohokoliv a když se z Šavla, pronásledovatele křesťanů, stal Apoštol národů, může se i z papeže Františka stát zastánce tradice. Prosme o přímluvu také blahoslavenou Marii, vždy Pannu, jejíž Neposkvrněné Srdce nakonec zvítězí. Do té doby ale nás a celou Církev, zdá se, čekají nelehké zkoušky.

Všichni svatí papežové, orodujte za nás!

Karel Mach

„Udělal bych to znovu,“ říká opat trapistického kláštera, který se vrátil k tradici

Rozhovor doplněn fotografiemi z pontifikální mše sv. sloužené Domem Josefem Vollbergem 15. 12. 2012 ve Vyšším Brodě u příležitosti dokončení generální rekonstrukce klášterního kostela.

Trapistický klášter v německém Mariawaldu se roku 2008 jako první a zatím jediný vrátil výlučně k předkoncilní liturgii. Opat Dom Josef Vollberg (který v roce 2012 navštívil vyšebrodský klášter, viz fotogalerii níže) poskytl nedávno rozhovor pro Paix Liturgique, jehož část zde zveřejňujeme.

Jaké byly vaše pohnutky pro přijetí a aplikaci motu proprio Summorum Pontificum a návrat k tradičnímu ritu, kteréžto kroky jste ve vašem opatství uskutečnili koncem roku 2008?

V naší komunitě jsme neviděli žádné ovoce změn, které přinesl Druhý vatikánský koncil a náš počet se drasticky zmenšil. Mezi roky 1965 a 2011 mnoho mnichů opustilo klášter a měli jsme potvrzená jen dvě povolání.

A tak, vystavení antropocentrickým tendencím nové liturgie, zrodila se v nás touha vrátit Boha zpět do centra života našeho kláštera. Tak jako strom žije jen když čerpá energii skrze své kořeny, tak i mnich, ale ne jen mnich, potřebuje čerpat moudrost z mnoha století starého pokladu, aby obnovil svůj život v Církvi.

Liturgie v Mariawaldu není úplně totožná s římským ritem. Má svoje vlastní rysy, svůj kalendář, svou mešní liturgii a svůj Breviář.

Jaké změny to přineslo pro váš náboženský život?

Obnova klade na duchovní život mnicha větší nároky. Porozumění staré liturgii si vyžádalo příslušné dovzdělání. Zpívat gregoriánské zpěvy je umění, které též potřebuje zvláštní tréning. Latina, jako vlastní jazyk bohoslužby potřebuje pevnou vůli a vytrvalost. Recitovat Breviář trvá déle a začátek Officia o třetí hodině ráno si žádá skutečné odhodlání přemoci sám sebe. Všecky tyto oběti jsou ale odměněny dosud nepoznaným bohatstvím.

Služba u oltáře též potřebuje příslušnou přípravu a i samotní věřící potřebují poučení o liturgii sloužené versus Deum. Celebrace versus Deum namísto versus populum vyžaduje od věřících jiný typ „aktivní účasti“, většinou o mnoho soustředěnější…

Jaký dopad to mělo na kvalitu vašeho řeholního života?

Čtyřicet roků nové liturgie způsobilo, že přijmout změny bylo, zvláště pro starší bratry, velmi těžké. Dnes se ale už veškeré napětí zmírnilo a situace je pokojnější. Otevřenost nepřerušené tradici Církve a o mnoho intenzivnější duchovní život pomalu přináší první ovoce, zvláště co se týká povolaní. Netrpělivost není na místě. Mám-li použít příměr jednoho z našich přátel, reforma Mariawaldu je jako otočení zaoceánské lodi plovoucí plnou parou. Potřebuje čas. Mariawald potřebuje čas a modlitby všech.

Co si o té změně myslíte dnes? Měla nějaký účinek na počet povolaní, která jste přitáhli?

Pokud chcete slyšet můj názor, tak říkám: Udělal bych to znovu, bez ohledu na mnohé, někdy velmi záludné, problémy. Od reformy v roce 2008 jsme měli a máme mnoho kandidátů pro vstup do Mariawaldu, čtyřicet až padesát. Většina z nich nezůstala kvůli mimořádným požadavkům a přísné řeholi, kterou zachováváme. To reflektuje všeobecný fenomnén dneška, neschopnost zavázat se na delší čas. Vidíme to i na čím dál menším počtu manželství, všeobecném zvyku žíť v konkubinátu a rostoucím počtu rozvodů. Tento strach ze závazku zasáhl všecky řeholní řády a nesouvisí s naší reformou. V roce 2008 nás bylo v klášteře dvanáct. Dva bratři od té doby zemřeli. Dnes nás je tu deset včetně bratra, který nedávno složil slavné sliby (jeden, který se nebojí závazku). Máme novice a příští rok přivítáme postulanta. Též máme dva nebo tři velmi vážné zájemce. Máme ještě tři bratry, co žijí mimo klášter.

Převzato a přeloženo z Dielne svätého Jozefa.

Fotografie z pontifikální mše sv.

sloužené Domem Josefem Vollbergem 15. 12. 2012 ve Vyšším Brodě u příležitosti dokončení generální rekonstrukce klášterního kostela.

Vyšebrodský klášter se vrátil k tradiční liturgii v roce 2011.

[print_gllr id=3896]

Poděkování sponzorům Katolického kalendáře

Titulní strana kalendáře
Titulní strana kalendáře

Rádi bychom tímto poděkovali všem, kdo se zasloužili o vydání katolického nástěnného kalendáře, především sponzorům. Díky jejich štědrosti a velkorysosti nebylo nutné do kalendáře umístit žádné reklamy, což je velké plus.

Za sponzory, stejně jako za ostatní dárce podporující KL, bude sloužena mše svatá.

Náklad kalendářů je nyní z více než 3/4 rozprodán. Kdo tedy ještě kalendář nemá a měl by zájem, ať neváhá. Informace jak lze kalendář objednat jsou zde.

Rozhovor s Donem Alberto Seccim

Don Alberto Secci a další dva kněží, Don Stefano Coggiola a Don Marco Pizzocchi, z diecéze Novara v severní Itálii náhle dosáhli velké mediální proslulosti (do značné míry k jejich nelibosti), když se rozhodli sloužit tradiční mši svatou v souladu s motu proprio Summorum pontificum papeže Benedikta XVI. z roku 2007.

Kněží, kteří se rozhodnou sloužit výlučně tradiční mši svatou, si musí být zcela vědomi toho, že mohou být odstraněni, přesunuti, převeleni, degradováni, opovrhováni, zesměšňováni, vysmíváni a dáváni za odstrašující příklad. Budou se nejspíše muset vzdát přízně mnohých významných osob (včetně osob duchovních), církevní kariéry, čestných funkcí a titulů.

Tomu všemu však mohou čelit s dokonale čistým svědomím, a se mší svatou, která podle slov velkého kardinála Bartolucciho přináší „hojnější duchovní ovoce“. A pokud jde o zmíněná soužení, můžeme citovat našeho Pána: „Ve světě máte soužení. Ale vzchopte se, já jsem přemohl svět!“ (Jn 16,33)

Přinášíme vám překlad rozhovoru s Donem Alberto Seccim, který se rozhodl udělat poměrně radikální řez a slouží mši svatou výhradně v klasickém ritu. I v České republice máme kněze, kteří se takto rozhodli a pokusíme se i s nimi v budoucnu udělat rozhovory. Nechť jsou příběhy těchto hrdinných kněží příkladem pro ostatní kněze zvažující podobný krok. Těm je věnován tento překlad. Vězte, drazí kněží, že nejste sami, a že když mohli oni, můžete i vy. Jak praví anglické přísloví: „Kde je vůle, tam je i cesta“. Není známo, že by na světě existoval kněz, který by rozhodnutí navrátit se cele ke mši svaté všech věků litoval.

Don Alberto Secci

Don Alberto Secci a další dva kněží, Don Stefano Coggiola a Don Marco Pizzocchi, z diecéze Novara v severní Itálii náhle dosáhli velké mediální proslulosti (do značné míry k jejich nelibosti), když se rozhodli sloužit tradiční mši svatou v souladu s motu proprio Summorum pontificum papeže Benedikta XVI. z roku 2007.

Odpor vůči slavení tradiční latinské mše byl ze strany novarské biskupské kurie rezolutní až zuřivý. Její „logika“, dá-li se to tak nazvat, byla jednoduchá: celebrace tradiční mše svaté musí být výjimkou, a proto těmto kněžím byla zakázána (podobný výklad Summorum pontificum je uplatňován například i v českobudějovické diecézi, pozn. překl.). Podle zpráv v médiích byli tito tři kněží dokonce „suspendováni“. Místní i celostátní tisk presentoval tyto kněze jako tvrdohlavé provokatéry.

Dokonce se objevili lidé považující se za „tradiční katolíky“, kteří je volali k umírněnosti a připomínali jim, že pokud se chtějí držet tradiční katolické praxe, měli by praktikovat především ctnost poslušnosti. Mají prý poslechnout biskupa i tehdy, když zneužívá své autority, neřídí se zákony Církve a posmívá se (tradiční) mši svaté. Jak ale může takový biskup vyžadovat od kněze poslušnost, když sám je neposlušný universálním zákonům Církve? Je absurdní, když těmto zákonům neposlušný biskup trestá pro „neposlušnost“ kněze jen proto, že právě oni těmto zákonům poslušní jsou!

Ale Pán vše vidí a o své věrné se stará. Naši tři kněží pokračují na cestě, kterou nastoupili – cestě věrnosti svaté tradici svaté římské Církve.

Apoštolát Dona Alberta Secci a Dona Stefana Coggioly lze sledovat na jejich internetové stránce Radicati nella fede (Zakořeněni ve víře) a stejnojmenném YouTube kanálu obsahujícím více než 100 videozáznamů.

Done Alberto, jako kněz, který se vrátil ke mši svaté všech věků, jste se stal v letech 2007 a 2008 středem mediální pozornosti.  Od těchto znepokojivých událostí uplynul již nějaký čas, a tak bychom vám rádi položili několik otázek, aby se věřící mohli seznámit s vaším příběhem a současným stavem a vývojem vašeho apoštolátu.

Můžete nám stručně vyložit, jaká byla vaše cesta ke kněžství a jak vypadala vaše seminární formace?

Narodil jsem se v Domodossole, ale naše rodina se přestěhovala do Biellese (můj otec byl četník) a tam jsem strávil své dětství v dobré farnosti, vedené starým farářem (narozeným v roce 1890!), velmi silně oddaným Panně Marii. Tam zcela jistě začala klíčit první semena mého povolání. Ministrování, májové pobožnosti, nedaleké poutní místo… toto, vedle věrnosti ke každodenním povinnostem a denní účasti na mši sv. mé matky, vedle smyslu pro řád mého otce, a vedle mnoha dalších věcí, pozitivně poznamenalo moje katolické dětství.

Pak jsme se s rodinou vrátili do Domodossoly, kde jsem se zapsal na státní střední školu [Liceo Scientifico]. Mám na ni krásné vzpomínky, přestože v roce 1977 už panoval dokonce i na venkově velmi sekulární duch. Na této střední škole jsem se zúčastnil intenzivního katolického boje s Comunione e Liberazione. Bylo nás málo, ale byli jsme dobře vyzbrojeni: modlili jsme se laudy, tercii, nešpory, kompletář, růženec, denně jsme byli na mši – bylo nám jen 15 nebo 16 let! Studovali jsme různé knihy, abychom dokázali bránit Církev a její historii. Naše láska k Církvi rostla s tím, čím více jsme o Církvi věděli. Četli jsme díla velkých duchovních autorů – sv. Benedikta, sv. Terezie z Avily… Povolání ke kněžství se u mě projevilo jako přirozená, naléhavá touha.  Kristus je všechno, Církev je Jeho Tělo, jak by Mu člověk mohl nevěnovat svůj život?

Po maturitě, v 19 letech, jsem vstoupil do semináře. Velkým přínosem mi byl pravověrný zpovědník, mnohem menším však studium teologie, i když jsem ji studoval s vášní. V čem byla potíž? V těchto letech byla „teologie“ laboratoří osobních názorů zakotvených ideologicky v Rahnerových teoriích. Přesto jsem těmi roky prošel celkem klidně, a to díky tomu, že jsem byl zvyklý o víru „bojovat“ ze střední školy. Nechovám žádnou zášť a vzpomínám s láskou na všechny učitele, jelikož jsem byl předem připraven dávat si pozor na to, co nás učí, zda je to katolické nebo ne. Dennodenně jsem v semináři, obrazně řečeno, hleděl do dáli a vyhlížel, kdy přijde pravá katolická obnova… nikdy nepřišla!

Jakými úřady jste byl pověřen v prvních letech po svěcení?

Po vysvěcení v 25 letech mě poslali do veliké farnosti s velkým oratoriem, kde jsem byl kaplanem. Nebylo to snadné: učil jsem náboženství na vyšším stupni a zbytek času jsem strávil mezi oratoriem a farním kostelem. Bylo to náročné, neboť jsem byl konfrontován s jinou církevní linií, která se velmi lišila od mé, již tehdy výrazně tradiční.

Poté jsem šel asi na rok do Francie, přitahován touhou zakusit život řeholních kanovníků, neboť jsem cítil potřebu podpory od jiných kněží: řeholní kanovníci, stejně jako mniši, vybudovali křesťanskou Evropu, takže se mi jevilo, že jsem v tom našel způsob, jak lépe sloužit Bohu a duším. Nezůstal jsem tam, protože jsem zjistil, že teologické spory a zemdlenost, které jsem znal už ze semináře, se nevyhnuly ani tomuto místu.

Pak jsem zakotvil ve Vigezzo Valley, nejprve jako kaplan a následně jako farář.

Po celou tu dobu jsem vyučoval náboženství ve školách.

Jak se stalo, že jste narazil na tradiční latinskou mši a co vás přivedlo k rozhodnutí sloužit v tomto ritu výhradně, navzdory všem potížím?

Na to je těžké odpovědět. Zdálo se, že [tradiční mše svatá] existovala vždy. Nikdy jsem nemohl vystát určitý způsob celebrace, vždy jsem si všímal mnoha směšných věcí, které se děly během různých liturgií, vždy jsem si uvědomoval jejich nepatřičnost.  Bylo to jako kdybych věděl, že žiji v období jakéhosi dramatického přechodu, na jehož konci ale čeká návrat domů.  Vlastně vše hovořilo pro „starý“ ritus, ten však v té době jako by nebyl. A tak jsem čekal.

Už jako kaplan, a pak ještě více jako farář, jsem udělal vše, co jsem si myslel, že je možné: oltář ad orientem, zpěv gregoriánského chorálu, přijímání pouze do úst, věroučná setkání s dospělými, tradiční katechismus pro děti, vždy jsem chodil v klerice.

Ale to nestačilo, chybělo to nejdůležitější, Mše. Ale co jsem mohl dělat? Už tehdy jsem byl pod „dohledem“, kvůli těm pár věcem, co jsem udělal!  V roce 2005 jsem nejdřív implementoval do nové mše tradiční Offertorium (obětování) a pak i Kánon. Trpělivě jsem čekal na zprávy o Motu proprio. Zdálo se, že nikdy nepřijde. Až konečně 11. července 2007, pamatuji si to, bylo to úterý, jsem začal sloužit výhradně mši svatou všech časů. Musím říct, že to byl můj bratr, který mi dodal poslední impuls: byli jsme den předtím spolu na horské túře a řekl mi: „Nevím, na co ještě čekáš…“. Jasné znamení, že mám začít.

Proč jste odmítl „biritualismus“, na rozdíl od jiných kněží, kteří přivítali Summorum Pontificum?

Budu stručný. Shledal jsem tuto „povinnost“ biritualismu absurdní. Když člověk najde to pravé, autentické, to nejlepší, to, co vyjadřuje katolickou víru mnohem lépe a bez nebezpečných dvojznačností,  proč by měl dál pokračovat v celebraci toho, co je mnohem méně dobré? Ve skutečnosti při takovém biritualismu jeden ritus umírá a druhý zůstává. Kněze to postupně zmáhá, začne pociťovat smutek a vyprahlost z takové schisofrenie. Věřící nejsou povznášeni, formováni a naplňováni krásou Boží.

Chtěl bych se teď vyhnout rozprávění o teologických a liturgických aspektech – rozhovor pro to není nejvhodnější místo. Řeknu jen tolik, že kdo chce zůstat biritualistou, dříve nebo později opustí tradiční ritus a vyrobí si důvody, proč přežívat ve světě liturgické revoluce, přežívat možná konzervativním způsobem, ale s vnitřním smutkem, asi jako ten, kdo zradil lásku Boží svého mládí.

Musím poznamenat, že mi velice pomohla četba „The Anglican Liturgical Reform“ (Anglikánská liturgická reforma) od Michaela Daviese – základní text, jehož poselství je velice jasné: dvojznačnost v ritu vede vždy nakonec k herezi (o této reformě a její podobnosti s pokoncilní reformou nedávno psal na KL prof. Kindler, pozn. překl.). Není to přesně to, co se děje?

Jak na vaše rozhodnutí přejít zcela k tradičnímu ritu reagovali vaši farníci?

Nikdo nebyl překvapen. Zastánci řekli: „Konečně.“ Odpůrci řekli: „My jsme to věděli!“ Ale řekl bych, že většina lidí se pustila do práce s velkým nadšením: vzali si brožurky, chtěli vše pochopit… byl tam zápal pro věc… Kromě toho, vždy mi pomáhal hlouček věrných, silných prostých lidí, kteří byli vždy ochotni mi pomoci. Mám na mysli zvláště ty, kteří se od roku 1995 scházeli ke zkouškám pěveckého sboru.

Pak se začalo tvrdit, že jsme neposlušní biskupovi a papeži a vše začalo být složitější, ale zpočátku to tak nebylo.

Všichni víme o nedorozumění s biskupem a jeho následném řešení – pověřit vás kaplanskou službou ve Vocognu. Jaké jste v té době, kdy jste si „nerozuměl“ s diecézní kurií, měl vztahy s ostatními faráři?

Všichni zmizeli. Někteří nesouhlasili, většina mlčela. Někteří nám v soukromí řekli, že nejsou proti nám, to se opravdu stalo, ale veřejně s tím nemohli dělat nic. Měli strach z toho, že by také vypadali jako neposlušní. Don Stefano se vydal na stejnou cestu jako já, spolupracujeme, byť máme odlišné druhy apoštolátu… ani on, ani já, jsme však nikdy nevynechali děkanátní setkání kněží a vždy jsme se jich se zájmem účastnili.

Jak dnes vycházíte s biskupem a ostatními kněžími?

Zdají se být klidní, i když vidím, že je zde mnoho nevyřešeného, protože se hlubší diskusi o důvodech mého rozhodnutí vždy vyhýbají. Je to jako by chtěli zůstat jen na povrchu a v čistě právní rovině. Doufejme, že časem to bude lepší.

Jak se díváte na situaci v Církvi a jaká si myslíte že bude v budoucnu role FSSPX?

Církev patří Bohu, tak doufám. I když vidím, že tato krize víry a Církve, která je velice hluboká a smutná, potrvá dlouho. Do křesťanství vstoupilo nekřesťanské smýšlení. Dokonce i Pavel VI. to řekl! Je to všeobecně přijímáno. Mnozí si myslí, že jsou katolíci, ale ve skutečnosti už nejsou. Je to hrozné. Je to de facto opuštění Ježíše Krista za současného formálního setrvávání v Církvi – nemůže být nic rozpornějšího než toto!

Bratrstvo musí pokračovat v díle Mons. Lefebvra, tj. dál uchovávat katolické kněžství, víru, mši všech věků… jednoho dne bude prozřetelnostní role FSSPX zřejmá každému. Milovat Církev znamená uchovávat poklady víry a milosti, které jí náš Pán Ježíš Kristus svěřil a na nichž ji ustanovil. Bratrstvo sv. Pia X. to vždy dělalo, a za to děkuji Bohu.

Ossolanský kraj je velmi zbožný. Myslíte si, že se zde tradiční latinská mše může rozšířit?

Nevím. Jenom vím, že život v našich horách je tradiční katolickou mší velmi ovlivněn. Tridentská liturgie formovala životy lidí tak, že zůstali Bohu věrní. Ale „amerikanizovaný“ svět už pronikl i sem, Bohu žel musím říct, že i díky Církvi. Lidsky řečeno, byla to katastrofa.

Zpívané nešpory ze svátku Neposkvrněného početí Panny Marie 8. 12. 2012
 

Jakým způsobem funguje váš apoštolát v současné době, a kolik věřících obvykle navštěvuje kostel ve Vocogno?

Mše svatá je každý den, v neděli dvě, každý den půl hodiny zpovídání, náboženství v Domodossole, letos 13 tříd, setkání nad naukou Církve každý pátek, katechismus pro děti, každý týden zkouška sboru.

A potom – pokud je to možné – trocha klášterního života, ústraní. Protože pokud kněz chce udělat něco dobrého, nemůže zůstat příliš dlouho ve středu věcí. S Donem Stefanem máme krásné kněžské bratrství – on se také vrátil k tradiční Mši, kterou slouží v nemocniční kapli v Domodossole.

To vše dalo vznik Zpravodaji a internetové stránce, které referují o našem životě.

Kolik věřících se účastní? Nevím. Kolísá to. V létě by to mohlo být v neděli kolem 120 lidí, v zimě o něco méně, vzhledem k odlehlosti našeho kostela. Naučil jsem se to nepočítat: králové Izraele byli potrestáni, když dělali sčítání lidu!

Jak se díváte na poslední instrukci „Universae Ecclesiae“ ohledně používání starého misálu?

Ta znovu potvrdila, že mše svatá všech časů nikdy nebyla zakázána, a že nemůže být zakázána. Ale ti, kteří ji nechtějí uznat, budou i nadále „kalit vodu“.

 

Rozhovor vedl Marco Bongi. Z anglického překladu z 8. 9. 2011 přeložil JS. 

Doporučujeme též rozhovor s P. Vidko Podržajem.

[mappress]

 

Mše svaté obětované za dárce Kráse liturgie

Informativní příspěvek ohledně mší sv. obětovaných za naše dobrodince. Od nynějška budeme konání těchto mší sv. předem ohlašovat.

Sv. Mikuláš, světec proslulý svou štědrostí.

Na našich stránkách se lze setkat s prosbami o finanční podporu stránek Krása liturgie. Uvádíme též, že za naše dobrodince budou v pravidelných intervalech slouženy tradiční mše svaté.

Tyto tradiční mše svaté byly již mnohokrát slouženy, nicméně jsme o nich na stránkách neinformovali, abychom nedávali podnět k pomluvám.

Po opětovném zvážení celé situace jsme se však rozhodli tento přístup nyní změnit a o těchto mších předem informovat. Důvodem je především to, aby se  dárci mohli dané mše svaté spíše účastnit a načerpat z mešní oběti i větší milosti, případně aby se se mší sv. mohli spojit alespoň v duchu.

Nejbližší mše sv. obětovaná za dobrodince

Za dobrodince Krásy liturgie bude obětována asistovaná mše sv. v Praze na svátek Neposkvrněného početí Panny Marie, o které jsme vás informovali.

Katolický nástěnný kalendář je v prodeji. Jak jej získat?

Vytisknuté kalendáře jsou již plně k disposici. Níže naleznete pokyny pro jejich objednávání a místa možného osobního odběru či nákupu, která budeme do mapky dále přidávat.

Titulní strana kalendáře
Titulní strana kalendáře

Dostali jsme zprávu z tiskárny, že tisk a vazba katolického kalendáře, o němž jsme vás před nedávnem informovali, budou dokončeny 14. prosince. Přestože jsme očekávali minimálně o týden dřívější termín, pevně doufáme, že i za této situace se kalendář dostane včas i těm, kdo jej zamýšlí věnovat někomu jako vánoční dárek.

Aby se to podařilo, prosíme zájemce o kalendáře, aby si je objednali už teď, abychom jim mohli kalendáře jakmile to půjde, tj. v pondělí 17. prosince, odeslat.

AKTUALIZACE

Vytisknuté kalendáře jsou již plně k disposici. Níže naleznete pokyny pro jejich objednávání a místa možného osobního odběru či nákupu, která budeme do mapky dále přidávat.

Standardní způsob objednání je přes internetový obchod Sacrum, a to buď přímo skrze jeho webové rozhraní, nebo zasláním emailu na adresu obchod@sacrum.cz. V emailu musí být uvedena adresa objednatele, požadovaný počet kalendářů a informace, zda chce dotyčný zaplatit bankovním převodem či na dobírku. Jako předmět zprávy prosím uveďte „K2013“. Poštovné a balné činí 45 Kč při platbě převodem, 100 Kč při platbě na dobírku.

Dále bude možno kalendář zakoupit v obchodě Oremus v Plzni, 15. prosince po pontifikální Mši sv. ve Vyšším Brodě a na dalších místech uvedených na mapce níže.

Pokud by se mezi našimi příznivci našel někdo, kdo by chtěl kalendář prodávat, nechť nám napíše na email info@krasaliturgie.cz a zařadíme ho do této mapky prodejních míst kalendáře, kterou budeme podle potřeby aktualisovat:

[mappress]

Cena kalendáře je úměrná počtu odebraných výtisků. Abychom podpořili ty, kdo budou chtít rozdáváním kalendáře svým bližním konat apoštolát katolické tradice, poskytujeme slevu už od 2 zakoupených výtisků a při větším odběru se cena kalendáře dále snižuje:

1 ks – 80 Kč/ks
2-3 ks – 75 Kč/ks
4-5 ks – 70 Kč/ks
6-9 ks – 65 Kč/ks
10-14 ks – 60 Kč/ks
15-19 ks – 55 Kč/ks
20-29 ks – 50 Kč/ks
více než 29 ks – 45 Kč/ks

Sponzoři kalendáře, kteří se zasloužili o snížení jeho prodejní ceny pro všechny kupující a kterým tímto srdečně děkujeme, mají nárok na adekvátní počet kalendářů zdarma.

Kalendář obsahuje kromě vlastního kalendaria, kde jsou odlišeny postní dny, zasvěcené a doporučené svátky, dny pracovního klidu v České republice, změny času atd. také ke každému měsíci poučný text, úvahu či modlitbu na téma blízké danému měsíci a barevný obrázek.

Takto bude pověšený kalendář vypadat (po kliknutí se obrázek zvětší):

Ukázka - březen
Ukázka - březen

Český nástěnný kalendář na r. 2013 s tradičním liturgickým rokem

Krása liturgie připravuje vydání nástěnného rodinného kalendáře na r. 2013, který bude obsahovat svátky dle římského misálu z r. 1962 obohaceného i o naše místní.

Ke každému měsíci navíc bude přiřazen i poučný či inspirativní text s katolickou tematikou a s obrázky. V kalendáři budou odlišeny postní dny, zasvěcené a doporučené svátky, dny pracovního klidu v České republice, změny času atd.

Předběžný zájem

Jelikož se jedná o naše první vydání takového kalendáře, velmi by nám pomohlo, kdyby se případní zájemci ozvali předem, abychom mohli vhodně zvolit velikost nákladu.

Nezávazně vyjádřit předběžný zájem o kalendář můžete buď e-mailem, nebo na naší facebookové stránce. V případě, že byste rádi objednali i více kusů, napište kolik.

Pomoc při vydání

Na e-mail nám prosím také napište, pokud byste chtěli vydání kalendáře podpořit sponzorským darem, příp. mohli jakkoliv pomoci přímo s tiskem či vazbou.

Co bude kalendář obsahovat

–  Liturgickou událost, která připadá na daný den dle misálu 1962, zohledněny budou také místní svátky našich církevních provincií;

– třídu svátku a barvu mešních rouch;

– vyznačení příp. svátostin, které se ke dni dle římského rituálu tradičně pojí (např. žehnání pokrmů na Velikonoce, žehnání vína na sv. Jana atd.).

Odlišeny budou neděle, zasvěcené svátky a svátky doporučené. Postní dny budou vyznačeny dle tradiční předkoncilní praxe v našich zemích. Symbol ryby bude značit půst od masa, symbol prázdného talířku pak půst újmy.

Barevně odlišeny budou dny pracovního klidu v České republice spolu s pojmenováním civilního svátku.

U každé strany kalendária bude druhá, barevná strana s obrázky, modlitbami, texty apod. vztahující se k danému měsíci či nějakému svátku, který se v daný měsíc slaví.

Ukázka

Níže vidíte podobu dnů na leden 2013 (horší rozlišení je dáno pouze tímto obrázkem).